Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3764/2011

U S N E S E N Í

D. M.,

Skanska a. s.,

se sídlem v Praze 4 – Chodově, Líbalova 1/2348, PSČ 149 00, identifikační číslo osoby 26271303, zastoupené JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1079/3a, o zaplacení částky 11.800.000,- Kč s příslušenstvím, o procesním nástupnictví na straně žalobce, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. července 2011, č. j. -155, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 8. října 2010, č. j. -117, Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu o zaplacení částky 11.800.000,- Kč s úrokem z prodlení a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení částku 296.160,- Kč. Žalobce napadl tento rozsudek odvoláním. V průběhu odvolacího řízení Vrchní soud v Olomouci k návrhu žalobce usnesením ze dne 18. července 2011, č. j. -155, připustil, aby do řízení vstoupila na místo žalobce společnost SQR LEXPORT s. r. o., se sídlem v Bohumíně, Nový Bohumín, Lidická 330, PSČ 735 81, identifikační číslo osoby 28660013.

Odvolací soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávky, že žalobce předmětnou pohledávku s příslušenstvím postoupil dne 20. června 2011 společnosti SQR LEXPORT s. r. o. Odvolací soud konstatoval, že tato společnost se svým vstupem do řízení na místo původního žalobce vyjádřila souhlas. Na tomto základě měl podmínky pro vydání usnesení podle ustanovení (dále jen „ “) za splněné.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání namítajíc, že řízení je zatíženo vadou [ ], a požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolatelka namítla, že smlouva o postoupení pohledávky je pro rozpor s ustanovením § 196a odst. 3 obchodního zákoníku absolutně neplatným právním úkonem, s nímž není možno spojovat žádné právní následky, nedošlo tedy ani k procesnímu nástupnictví a napadené rozhodnutí je v rozporu se zákonem.

Žalobce ve svém vyjádření k dovolání polemizoval s jeho argumentací stran neplatnosti smlouvy o postoupení a navrhl, aby napadené usnesení bylo „potvrzeno.“

Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v oprávněnou osobou (účastníkem řízení) řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno ( , 4 ) Nejvyšší soud dovodil, že dovolání v této věci je přípustné podle ustanovení , a to bez dalšího. Podmínku formulovanou návěstím označeného ustanovení (aby napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam), má Nejvyšší soud za obsoletní (srov. k tomu blíže Drápal, L., Bureš, J. a kol.: II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. , in www.nsoud.cz).

Nejvyšší soud proto přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jsa přitom v zásadě vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně toho, jak je dovolatelka obsahově vymezila ( ), a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Především je třeba zdůraznit, že dovoláním byl podle jeho obsahu ( ) oproti očekávání dovolatelky uplatněn dovolací důvod stanovený v , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; o právní posouzení jde i v případě výkladu a aplikace normy procesního práva při řešení právní otázky procesní povahy.

Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (odstavec 2, věta první).

Již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr (od něhož nemá důvodu se odchýlit ani v této věci a na nějž v podrobnostech odkazuje), že při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo ( ), soud ve vztahu k žalobcem označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod nebo přechod práva, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek převod nebo přechod práva. Otázkou, zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě zda podle označené právní skutečnosti toto právo bylo převedeno (či přešlo) na jiného, se přitom nezabývá, neboť tato otázka nemá význam při zkoumání procesního nástupnictví podle ustanovení , nýbrž spadá již do posouzení věci samé (je jeho součástí). K tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž vyložil, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ve smyslu , je i smlouva o postoupení pohledávky podle ustanovení a násl. . V intencích těchto závěrů Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi dovozuje, že při zkoumání předpokladů pro vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví podle ustanovení nelze zkoumat platnost smlouvy o postoupení (srov. např. usnesení ze dne 27. října 2011, sp. zn. , in www.nsoud.cz).

Pokud se tedy odvolací soud v posuzované věci spokojil pro účely aplikace ustanovení se zjištěním, že po zahájení řízení byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, která je předmětem řízení, na společnost SQR LEXPORT s. r. o. a že postupník se svým vstupem do řízení na místo žalobce souhlasí, a zkoumáním platnosti smlouvy o postoupení se nezabýval, pak jeho právnímu posouzení nelze – v rámci dovolacího přezkumu vymezeného dovolacími námitkami – ničeho vytknout.

Protože dovolateli se prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu nepodařilo zpochybnit správnost napadeného usnesení, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení , části věty před středníkem, zamítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť tímto jeho rozhodnutím řízení nekončí(srov. ve spojení s a větou první ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. listopadu 2011

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu