Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2951/2011

U S N E S E N Í

Würth, spol. s r.o.

AQ EAST s.r.o.

, se sídlem v Praze 9, Kolbenova 159/7, identifikační číslo osoby 256 32 272, zastoupené Mgr. Petrem Plavcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Petrská 12, pro 772.518,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2010, č. j. - 57, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 9. 2. 2010, č. j. - 50, zastavil k návrhu povinné exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 19. 6. 2008, č. j. - 9, v části týkající se úroků z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 772.518,10 Kč od 2. 6. 2008 do zaplacení. Obvodní soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. přisvědčil tvrzení povinné, že z formulace jejího závazku zaplatit smluvní úrok v případě, že se jako dlužnice dostane do prodlení s úhradou kterékoliv ze splátek uvedených v exekučním titulu - notářském zápisu sepsaném JUDr. Helenou Divišovou dne 11. 4. 2008 pod sp. zn. NZ 309/2008, tj. „že dlužník je povinen uhradit věřiteli úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni, kdy se celá dlužná částka stala splatnou“, neodpovídá zákonu z hlediska doby plnění, kdy je splatnost vymezena toliko počátečním datem a stanovena do zaplacení, neboť není zřejmé, kdy je smluvní úrok splatný „a do kdy se má platit“. Konstatoval, že pro nařízení exekuce podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je obdobně jako u jiných titulů podstatné, zda obsahuje všechny náležitosti stanovené pro jeho vykonatelnost, nikoliv to, zda odpovídá skutečným hmotněprávním vztahům mezi účastníky. Skutečnost, že notářský zápis sám o sobě oprávněnému nezakládá právní důvod pro přijetí vymáhaného plnění, musí být zohledněna v řízení o zastavení exekuce; nařídí-li soud podle notářského zápisu výkon rozhodnutí, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí postupem podle , nikoli podle ustanovení Obvodní soud dospěl k závěru, že ohledně úroku z prodlení není podkladový notářský zápis materiálně vykonatelný, a k návrhu povinné exekuci podle „ “ částečně zastavil. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 8. 2010, č. j. - 57, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a pro stručnost odkázal na odůvodnění jeho usnesení. Konstatoval, že soud prvního stupně správně vyšel z toho, že ve fázi nařízení exekuce soud nezkoumá, zda hmotněprávní úkon je či není platný a nezabývá se tak věcnou správností notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti; námitkami povinné se tak může zabývat „jen ve vztahu k návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí postupem podle “ Shodně s ním dospěl k závěru, že zákonu neodpovídá určení doby plnění úroku, kdy je splatnost vymezena pouze počátečním datem a stanovena „do zaplacení“.Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodu uvedeného v , přičemž za zásadní po právní stránce považuje otázky, „zda lze vyhovět návrhu na zastavení exekuce z důvodu tvrzeného nedostatku materiální vykonatelnosti exekučního titulu, pokud se jedná o takové tvrzené nedostatky exekučního titulu, které byly seznatelné z exekučního titulu v době rozhodování soudu prvního stupně o nařízení exekuce“, a „zda je notářský zápis po materiální stránce vykonatelný i tehdy, pokud je splatnost úroku z prodlení vymezena slovy do zaplacení“. Namítá, že v dané věci se nejedná o návrh na zastavení exekuce z důvodu uvedeného v , ale z důvodu uvedeného v , že námitky týkající se materiální vykonatelnosti měla povinná uplatnit v usnesení o nařízení exekuce a že nevyužije-li tohoto svého práva, nemůže tytéž skutečnosti úspěšně uplatnit v návrhu na částečné zastavení exekuce. Má za to, že lze použít pouze v situaci, kdy nedostatek materiální vykonatelnosti exekučního titulu vyjde najevo až po právní moci usnesení o nařízení exekuce, což však v daném případě nenastalo. K otázce materiální vykonatelnosti podkladového notářského zápisu v části týkající se úroku z prodlení dovolatelka vyslovuje názor, že ohledně jeho splatnosti není třeba ničeho sjednávat, neboť dospívá každým dnem prodlení, a pokud by tomu bylo jinak, musely by soudy v řízeních o žalobách na zaplacení - mimo jiné - příslušenství, představovaného úrokem z prodlení, trvat na tom, aby žalobce tvrdil a prokázal, že se jím požadovaný úrok z prodlení stal již splatným. Dále konstatuje, že požadavek na uvedení doby plnění je třeba vztáhnout k pohledávce, nikoli k jejímu příslušenství; v opačném případě by se vymáhání příslušenství pohledávky (s dobou plnění stanovenou např.: „vždy jednou měsíčně, do posledního dne každého kalendářního měsíce“) stalo nanejvýš komplikované, protože by bylo spojeno s opakovanými návrhy na nařízení exekuce, a to vždy pro úrok z prodlení, ohledně něhož by již nastala doba plnění. Nesouhlasí přitom s názorem vyjádřeným v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. , , podle kterého zákonu neodpovídá určení doby plnění úroku, kdy je splatnost vymezena pouze počátečním datem a stanovena do zaplacení, a domnívá se, že tento závěr je problematický i ve vztahu k promlčení. Bylo by totiž třeba dovodit, že promlčecí doba ohledně úroku z prodlení počíná běžet vždy od doby jeho plnění, což je v rozporu s názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. , podle něhož povinnost dlužníka platit úroky z prodlení nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu v celém rozsahu vrátil k dalšímu řízení.Povinná v písemném vyjádření k dovolání s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu konstatovala, že formulace doby plnění „do zaplacení“ zákonnému požadavku neodpovídá, a navrhla, aby dovolací soud dovolání oprávněné zamítl. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 a dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu daný tím, že v posuzované věci v rozporu s ustálenou judikaturou i právní teorií aplikoval při (částečném) zastavení exekuce ustanovení , které však na danou věc nedopadá, takže v tomto ohledu je dovolání přípustné podle , odst. 2 , ve spojení s , a že ohledně řešení dalších právních otázek uplatněných v dovolání není dovolání podle těchto ustanovení přípustné. Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale - a o takový případ jde v souzené věci - i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy učinil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).Soudní praxe - co do podmínek vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti - byla usměrněna již usnesením Nejvyššího soudu uveřejněným pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, jestliže dále obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2001, sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. ). Doba plnění (dluhu odpovídajícího pohledávce nebo jiného nároku) je přesné a určité určení doby, do které se povinná osoba zavázala předmět plnění poskytnout oprávněné osobě; tím se současně vymezuje doba, po jejímž marném uplynutí může oprávněná osoba podat návrh na nařízení exekuce, neboť notářský zápis se svolením k vykonatelnosti se stává formálně vykonatelným uplynutím doby plnění. Pokud jde o úrok z prodlení, sjednaný účastníky notářského zápisu, vyhovuje požadavkům materiální vykonatelnosti, je-li v něm vyjádřena jejich výše (sazba z jistiny), jestliže je určeno období, za které se stanoví (např. měsíčně, ročně), od kdy a do kdy je povinnost je platit (časový nebo jiný určitý údaj) a jejich splatnost - k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2001, sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. . V posuzované věci byla exekuce nařízena na základě notářského zápisu, sepsaného JUDr. Helenou Divišovou, notářkou v Hradci Králové, dne 11. 4. 2008 pod sp. zn. NZ 309/2008, N 326/2008, jehož předmětem je dohoda o uznání závazku ve výši 1.171.153,20 Kč a dohoda povinného jako dlužníka a oprávněného jako věřitele o úhradě dluhu. Součástí dohody je rovněž prohlášení dlužníka, že v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli ze splátek uvedených pod písm. a) tohoto ustanovení notářského zápisu, stává se celá částka dosud dlužná podle předchozího odstavce splatná prvním dnem takového prodlení; dlužník je v takovém případě povinen věřiteli uhradit úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni, kdy se celá dlužná částka stala splatnou. Jestliže tedy z předmětného notářského zápisu ze dne 11. 4. 2008 nevyplývá stanovení doby k plnění (splatnost) smluvních úroků z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení ode dne následujícího po dni, kdy se celá dlužná částka stala splatnou, není v uvedené části materiálně vykonatelný. Právní názor odvolacího soudu, že zákonu neodpovídá určení doby plnění úroku, kdy je splatnost vymezena pouze počátečním datem a stanovena „do zaplacení“, resp. bez určení, „do kdy se má platit“, je tedy v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, přičemž je nerozhodné, jakou formulaci užívají ohledně úroků z prodlení soudní rozsudky, neboť má v tomto směru vlastní úpravu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2001, sp. zn. , ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. , usnesení ze dne 17. května 2007, sp. zn. řešení otázky materiální nevykonatelnosti exekučního titulu v části týkající se smluvních úroků z prodlení tudíž rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu Přípustnost dovolání podle výše citovaných ustanovení nemůže založit ani dovolatelkou formulovaná otázka, „zda lze vyhovět návrhu na zastavení exekuce z důvodu tvrzeného nedostatku materiální vykonatelnosti exekučního titulu, pokud se jedná o takové tvrzené nedostatky exekučního titulu, které byly seznatelné z exekučního titulu v době rozhodování soudu prvního stupně o nařízení exekuce“, neboť napadené usnesení odvolacího soudu je v tomto směru rovněž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení tohoto soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. , či usnesení ze dne 23. března 2011, sp. zn. ), podle níž „byl-li výkon rozhodnutí nesprávně nařízen, musí být v každém stádiu i bez návrhu zastaven“. Stejný názor zastává i odborná literatura (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 2239), která dovodila, že shledal-li soud ve fázi nařízení exekuce titul vykonatelným, nebrání to povinnému, aby následně navrhl zastavení exekuce s tvrzením, že zde je nevykonatelný titul; nepanuje zde překážka věci pravomocně rozhodnuté.Nesprávný a v rozporu s judikaturou i s odbornou literaturou (viz shora) je jen závěr odvolacího soudu, že nařízenou exekuci je z důvodu částečné materiální nevykonatelnosti předmětného notářského zápisu třeba zastavit podle a nikoliv podle Je totiž nutné rozlišovat rozdíl mezi tím, kdy je povinným podán návrh na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) odůvodněný tvrzením, že oprávněný nemá podle hmotného práva na vymáhané právo nárok [v případě důvodnosti takového návrhu je namístě výkon rozhodnutí (exekuci) zastavit podle ], a situací, kdy je výkon rozhodnutí (exekuce) nařízen (nařízena), ačkoliv exekuční titul není (částečně) materiálně vykonatelný; v takovém případě musí být v každém stádiu i bez návrhu podle a § event. podle zastaven (částečně zastaven). Zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) pro nedostatek vykonatelnosti titulu připadá v úvahu jednak v případech, kdy titul je způsobilý nabýt vykonatelnosti, ale dosud se tak nestalo (typicky pro nedoručení rozhodnutí), jednak v případech, kdy titul zde vůbec nebyl, popř. byl, ale před nařízením výkonu pozbyl vykonatelnosti, a konečně v případech, kdy titul není vykonatelný materiálně. Protože - přes uvedené pochybení odvolacího soudu - je jeho rozhodnutí, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o částečném zastavení výkonu rozhodnutí v části týkající se úroků z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 772.518,10 Kč od 2. 6. 2008 do zaplacení podle předmětného notářského zápisu, věcně správné, Nejvyšší soud dovolání oprávněné podle , části věty před středníkem zamítl, neboť ani zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu se závazným právním názorem by nemohlo vést k jinému výsledku řízení o návrhu povinné na částečné zastavení exekuce. O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. září 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu