Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 480/2011

U S N E S E N Í

VLAMA Trading s.r.o.

1)

V. M.

a

2) O. M

, oběma zastoupeným JUDr. Jindřiškou Hillovou, advokátkou se sídlem ve Studénce, náměstí Republiky 653, pro 241.000,- Kč s příslušenstvím, zřízením soudcovského zástavního práva, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. září 2010, č. j. - 116, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 28. 1. 2010, č. j. - 93, v celém rozsahu zastavil výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, jenž byl nařízen usnesením téhož soudu ze dne 17. 5. 2002, č. j. - 19, ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2002, č. j. - 31, ve znění usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 5. 2003, č. j. - 42 (výrok I.), a současně rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 9. 2010, č. j. - 116, usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. „pokud byl zastaven výkon rozhodnutí i ve vztahu k vymáhané smluvní pokutě ve výši 500,- Kč denně od 29. 1. 2002 do zaplacení“, potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , k závěru, že ve vztahu k označené smluvní pokutě je podkladový notářský zápis ze dne 29. 1. 2002 sp. zn. NZ 25/2002, N 46/2002, materiálně nevykonatelný, neboť z něj není zřejmé, kdy je smluvní pokuta určená do budoucna „vlastně“ splatná. K námitce oprávněného, že stejný senát krajského soudu dospěl v rozhodnutí ze dne 29. 11. 2002, č. j. - 31, k opačnému závěru, tj. že podkladový notářský zápis je (materiálně) vykonatelný, odvolací soud s odkazem na ustanovení a konstatoval, že byl-li výkon rozhodnutí ve vztahu k výše uvedené smluvní pokutě nesprávně nařízen, pak nezbývá než pravomocně nařízený výkon rozhodnutí i bez návrhu povinných zastavit.

Proti tomuto rozhodnutí podala oprávněná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodu uvedeného v Za zásadní po právní stránce považuje otázky, zda „je tentýž soud a stejný senát oprávněn v průběhu času posuzovat danou věc odlišným způsobem“ a zda „ujednání notářského zápisu, ve kterém povinný svoluje k vykonatelnosti smluvní pokuty do budoucna, je materiálně vykonatelné za situace, kdy není ujednáno, kdy je tato sjednaná pokuta splatná“. Namítá, že odvolací soud, který v napadeném rozhodnutí dospěl (na rozdíl od svého dřívějšího usnesení ze dne 29. 11. 2002) k závěru, že ve vztahu k vymáhané smluvní pokutě 500,- Kč denně od 29. 1. 2002 do zaplacení je exekuční titul materiálně nevykonatelný, změnu právního hodnocení nijak neodůvodnil a neuvedl, proč „byl exekuční titul v roce 2002 materiálně vykonatelný a v roce 2010 je materiálně nevykonatelný, když exekuční titul nedoznal změn, a nedošlo ani ke změně právní úpravy“. Má za to, že soud je svým právním názorem vázán, není oprávněn měnit v průběhu času svá pravomocná rozhodnutí a že ujednání o smluvní pokutě v podkladovém notářském zápise je dostatečně určité a materiálně vykonatelné. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí ve věci.

Dovolací soud neshledal dovolání oprávněné podle , odst. 2 ve spojení s , ve znění účinném od 1. 7. 2009, přípustným, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v řešení otázky materiální vykonatelnosti podkladového notářského zápisu, pokud jde o smluvní pokutu ve výši 500,- Kč denně od 29. 1. 2002 do zaplacení, v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2010, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 17. května 2007, sp. zn. ).

Soudní praxe - co do podmínek vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti - byla usměrněna již usnesením Nejvyššího soudu uveřejněným pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, jestliže dále obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění, tedy - vyjádřeno jinak - jaké plnění a v jakém množství má povinná osoba podle údajů v notářském zápise poskytnout oprávněné osobě) a

doba plnění

(přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2001,

sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. ).

V posuzované věci byl nařízen výkon rozhodnutí na základě notářského zápisu, sepsaného JUDr. Milošem Vaiglem, notářem v Novém Jičíně, dne 29. 1. 2002 pod sp. zn. NZ 25/2002, N 46/2002, jehož předmětem je prohlášení o uznání dluhu a dohoda povinných, jako dlužníků, a J. F. jako věřitele (původního oprávněného) o úhradě dluhu. V části „za prvé“ tohoto zápisu je konstatováno, že věřitel uzavřel dne 2. 5. 2001 s dlužníky smlouvu o půjčce, podle níž jim „zapůjčil“ 150.000,- Kč na dobu do 1. 8. 2001, v „části za druhé“, že dlužníci termín splacení půjčky nesplnili, a proto prohlašují a uznávají, že ke dni sepisu notářského zápisu dluží na jistině částku 150.000,- Kč a dále podle čl. II. odst. 4 smlouvy o půjčce smluvní pokutu, která činí k dnešnímu dni (tj. k 29. 1. 2002) 91.000,- Kč, tedy celkem částku 241.000,- Kč, přičemž věřitel existenci dluhu a důvod jeho vzniku potvrzuje. V „části za třetí“ uzavřeli účastníci dohodu o zaplacení shora uvedené dlužné částky tak, že dlužníci se zavázali zaplatit věřiteli celkovou dlužnou částku, která ke dni sepisu notářského zápisu činila 241.000,- Kč a která se za každý další den prodlení ode dne sepisu zápisu zvyšuje o částku 500,- Kč denně, nejpozději do 31. 1. 2002. V „části za čtvrté“ dali dlužníci výslovný souhlas k tomu, aby tento notářský zápis byl přímo vykonatelný podle „co do povinnosti dlužníků zaplatit věřiteli částku ve výši 241.000,- Kč zvýšenou za každý další den prodlení od dnešního dne o částku 500,- Kč, což znamená, že při nedodržení termínu zaplacení bude podle tohoto notářského zápisu i bez předchozí žaloby a soudního rozhodnutí vedena exekuce oprávněné osoby pana Jana Fojtíka proti povinným manželům V.u a O. M.“.

Jestliže tedy z předmětného notářského zápisu ze dne 29. 1. 2002 nevyplývá stanovení doby k plnění (splatnost) smluvní pokuty ve výši 500,- Kč denně ode dne 29. 1. 2002, nelze odvolacímu soudu vytýkat nesprávné právní posouzení věci, dospěl-li k závěru, že tento notářský zápis není v uvedené části materiálně vykonatelný (srov. výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2007, sp. zn. , na něž odkázal již odvolací soud) a že „byl-li v tomto rozsahu výkon rozhodnutí „nesprávně nařízen“, nezbývá, než pravomocně nařízený výkon rozhodnutí i bez návrhu povinných zastavit“ [srov. např. usnesení ze dne 24. října 2007, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud dovodil, že byl-li výkon rozhodnutí nesprávně nařízen, musí být v každém stádiu i bez návrhu zastaven podle a ].

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť povinným žádné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by měli právo, nevznikly.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. března 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.předsedkyně senátu