Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4959/2014

30 Cdo 4959/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné REUNION, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Olomoucká 1159/40, identifikační číslo osoby 48533921, zastoupené Mgr. Zdeňkem Mrajcou, advokátem se sídlem v Modřicích, Masarykova 118, proti povinným 1) I. D., zastoupenému JUDr. Ing. Markem Andráškem, advokátem se sídlem v Teplicích, Aloise Jiráska 1367/1, 2) P. K., a 3)GOLEM - velkoobchod nápoji a. s.,se sídlem v Karlových Varech, Závodu míru 70, identifikační číslo osoby 25206010, pro 196 356 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2014, č. j. -81, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 3. 1. 2014, č. j. -64, kterým Okresní soud v Karlových Varech podle zcela zastavil exekuci, nařízenou svým usnesením ze dne 13. 1. 2011, č. j. -9, zrušil výroky o nákladech exekuce a nákladech oprávněné, obsažené v tomtéž usnesení, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení; dále uložil oprávněné povinnost zaplatit povinným 1) a 2) náhradu nákladů odvolacího řízení, každému po 7 752 Kč, a rozhodl, že ve vztahu mezi oprávněnou a povinnou 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že je dán nedostatek materiální vykonatelnosti exekučního titulu – notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti ze dne 24. 9. 2009, NZ 761/2009, N 848/2009, sepsaného JUDr. Přemyslem Kalousem, notářem v Brně, na jehož podkladě byla exekuce nařízena. Dohoda, o níž má být sepsán notářský zápis, musí obsahovat závazek splnit pohledávku, přičemž povinný svoluje k vykonatelnosti teprve – a pouze – pro případ, že to, k čemu se zavázal, nesplní řádně a včas, tj. že v budoucnu nastane absence solučního úkonu. Podle obč. zák. a obch. zák. je ručitel povinen dluh splnit, nesplní-li jej dlužník, ačkoliv byl k tomu věřitelem písemně vyzván. V dané věci však povinní nesvolili k vykonatelnosti s vědomím, že vykonatelnost ve vztahu k nim nastane až v okamžiku, nesplní-li v prvé řadě svoji povinnost dlužník, a v druhé řadě, v případě této situace, až poté, pokud by svou povinnost nesplnili povinní v pozici ručitelů poté, co by byli písemně vyzváni k plnění věřitelem. Povinní tedy nebyli určitým a jednoznačným způsobem srozuměni s tím, že pouze v případě, pokud v budoucnu nastane absence solučního úkonu (tedy pokud nebudou plnit po písemné výzvě věřitele), že teprve pak nastává obecně splatnost závazku ve vztahu k ručitelům. Existence doby plnění v hmotněprávním smyslu ve vztahu k ručitelům (povinným) nebyla v notářském zápise obsažena, tento nedostatek nelze zhojit, přičemž se jedná o nezbytný předpoklad materiální vykonatelnosti titulu. Závazek ručitele není závazkem solidárním s dlužníkem. Předmětný notářský zápis neobsahuje dobu plnění v hmotněprávním smyslu obecně zakládající splatnost ručitelského závazku povinných, není tedy ve vztahu k nim exekučním titulem a oprávněná nemá vůči povinným podle hmotného práva na plnění nárok.

Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním. Namítá, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, resp. má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Pochybení prvoinstančního soudu spatřuje v tom, že ačkoli návrh na zastavení exekuce podal pouze povinný 1), soud zastavil exekuci i vůči ostatním povinným, kteří byli v pozici ručitelů. Exekuční řízení však není ovládáno zásadou inkviziční, ale kontradiktorní a soudu nepřísluší zabývat se něčím, co nikdo nenamítá. V souvislosti se závěrem odvolacího soudu o materiální nevykonatelnosti notářského zápisu a důvody, na základě nichž odvolací soud k tomuto závěru dospěl, uvedla, že v notářském zápise použitá formulace odpovídá „ustálené soudní praxi“. Nelze totiž technicky provést požadavek, aby byla existence doby plnění v hmotněprávním smyslu ve vztahu k ručitelům v notářském zápise obsažena, když není zřejmé, zda, případně kdy, se dlužník dostane do prodlení. Poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , z něho pak na část, dle níž „k porušení ústavně zaručených práv dochází i nepřípustným, resp. formalistickým výkladem, který odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které strany takovým projevem zamýšlely. Obecné soudy totiž nemohou v soudním řízení posuzovat věc způsobem, který nerespektuje vůli stran a smluvní svobodu jako základní pilíř soukromého práva“. V kontextu tohoto rozhodnutí je zřejmé, že soudy zcela nepřípustně zasáhly do smluvní volnosti stran. Dále poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého právo nemůže být interpretováno jen striktně či mechanicky, neboť takový přístup s sebou zpravidla nese zcela nepřijatelné důsledky. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že návrh na zastavení exekuce se zamítá.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. a část první, čl. II, bod 2. ).

Dovolání není přípustné, neboť dovolatelem přednesené otázky byly v rozhodování dovolacího soudu již vyřešeny. Odvolací soud přitom rozhodl v souladu se závěry dovolacího soudu a ani není důvod, aby tytéž otázky byly dovolacím soudem posouzeny jinak.

Námitka dovolatelky, že soudy nižších stupňů nesprávně rozhodly o zastavení exekuce i ve vztahu k povinným, kteří nepodali návrh na zastavení exekuce, není případná a touto otázkou se Nejvyšší soud již dříve v rámci své rozhodovací činnosti zabýval, když uzavřel, že dospěl-li soud (jako v této věci) k závěru, že exekuční titul není materiálně vykonatelný a exekuce tak byla nesprávně nařízena, musí být exekuce v každém stádiu i bez návrhu podle a , resp. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, zastavena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. února 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 52/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2014, sp. zn. ).

Dovolatelka dále polemizuje se závěrem odvolacího soudu, že v notářském zápise nebyla obsažena doba plnění v hmotněprávním smyslu ve vztahu k ručitelům, a má za to, že nelze technicky provést, aby byla existence takové doby plnění v notářském zápise obsažena, když není zřejmé, zda, případně kdy, se dlužník dostane do prodlení. Nejvyšší soud však již dříve vyložil, že jednou z podmínek vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je vyznačení doby plnění, tedy přesné a určité stanovení doby, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě, a tím současné vymezení doby, po jejímž marném uplynutí může oprávněná osoba důvodně navrhnout exekuci (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2006, sp. zn. ). Ručitelský závazek přitom, na rozdíl od závazku dlužníka, je splatný později, až poté, kdy dlužník nesplní svůj dluh ani na výzvu věřitele. Ručitelský závazek a závazek dlužníka tak nejsou solidárního charakteru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2008, sp. zn. ). Jestliže tedy v notářském zápise ve vztahu k povinným jako ručitelům chybí vymezení doby, ve které jsou povinni oprávněné plnit (pouhé prohlášení povinných, že „přistupují jako ručitelé v plném rozsahu ke shora uvedenému závazku“ dlužníka a souhlasí, aby byla pohledávka oprávněné v případě nezaplacení přímo vykonatelná, neobsahuje dobu, v níž by měli jako ručitelé plnit), pak je závěr odvolacího soudu o materiální nevykonatelnosti exekučního titulu vůči povinným (ručitelům) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2015

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu