Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 142/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Ing. L. L., zastoupeného JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem Praha 8, Sokolovská 22, proti žalované Ranveli s. r. o. se sídlem Praha 1, Příčná 7/1488, zastoupené JUDr. Janem Jiříčkem, advokátem se sídlem Praha 8, Legionářů 947/2b, o uzavření kupní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2009, č. j. -84, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 16. července 2009, č. j. -84, kterým Městský soud v Praze potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 10. listopadu 2008, č. j. -44, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu, aby soud uložil žalované povinnost uzavřít se žalobcem kupní smlouvu o prodeji blíže specifikované nemovitosti za kupní cenu 2,500.000,- Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , v platném znění - dále jen „ “, a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Žalobce odvolacímu soudu sice vytýká nesprávnost právního závěru, že nastalé právní účinky smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené účastníky dne 27. 3. 2008, pominuly (tj. práva a povinnosti účastníků z tohoto právního úkonu zanikly), činí tak ale prostřednictvím skutkových námitek. Zpochybňuje totiž výklad obsahu smlouvy o smlouvě budoucí odvolacím soudem, podle něhož se smluvní strany zavázaly uzavřít zamýšlenou kupní smlouvu o prodeji bytové jednotky do 31. 7. 2008 s rozvazovací podmínkou, že nájemnice E. V. do tří měsíců od převzetí nabídky vyjádří vůli využít svého předkupního práva. Oproti odvolacímu soudu prosazuje, že povinnost uzavřít zamýšlenou smlouvu byla sjednána s rozvazovací podmínkou, že nájemnice skutečně svépředkupní právo realizuje. Tato výtka vystihuje dovolací důvod podle , který není způsobilý založit přípustnost dovolání podle (srovnej rozsudek ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, a rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002, v nichž Nejvyšší soud vyslovil, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu obč. zák., jde o skutkové zjištění, zatímco dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde o aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy o právní posouzení).

Ani v rámci dovolacího důvodu podle uplatněná námitka, že odvolací soud nevyložil smluvní ujednání účastníků o rozvazovací podmínce s přihlédnutím k a násl. obč. zák., ač smlouva o budoucí kupní smlouvě byla smlouvou spotřebitelskou, nezakládá zásadní právní význam napadeného rozsudku. K výkladu příznivějšímu pro spotřebitele, tak jak je chápán v obč. zák., je třeba přistoupit tehdy, panuje-li o významu smluvního ujednání spotřebitelské smlouvy pochybnost; o takový případ v posuzované věci nešlo (srovnej Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. I. Komentář. -459. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 527 s., a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. ).

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalované v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. srpna 2011

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu