Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2481/2010

29 Cdo 2481/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce J. R., zastoupeného Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem, se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 22, PSČ 412 01, proti žalovanému K. M., jako správci konkursní podstaty úpadkyně UNIVERSAL BANKY, a. s., identifikační číslo osoby 48264865, zastoupenému JUDr. Františkem Gahlerem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1594/1, PSČ 400 01, zvláštním správcem úpadkyně, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274/26, PSČ 400 03, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2010, č. j. -364, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 11. září 2009, č. j. -345, zamítl Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu na obnovu řízení ze dne 4. května 2009, ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. , podanou žalobcem J. R.(bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

Soud (při současném podrobném rozboru jednotlivých tvrzení a důkazů nabízených žalobcem jako důvod obnovy řízení) dospěl k závěru, že v naprosté většině nejde o nová tvrzení a důkazy. V těch případech, kdy žalobce uvedl nová tvrzení a důkazy, pak nešlo o skutečnosti nebo důkazy, které nemohl použít v původním řízení, případně o skutečnosti a důkazy uplatněné po uplynutí tříměsíční zákonné lhůty ve smyslu , (dále též jen „ “). Doplnil dále, že ani v jednom případě nešlo o tvrzení nebo důkazy způsobilé jakkoli ovlivnit rozhodnutí ve věci.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. ledna 2010, č. j. -364, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud přitakal závěrům soudu prvního stupně, dodávaje, že také v odvolání žalobce jen opakoval skutečnosti a nabízel důkazy, kterými argumentoval již v řízení před soudem prvního stupně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Konkrétně dovolatel soudům obou stupňů vytýká, že jejich postupem byl zkrácen na svých právech na spravedlivý proces a kritizuje závěr odvolacího soudu, že nenabídl soudům nové skutečnosti a důkazy, které ve spojení s jinými mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci samé. Nové skutečnosti a důkazy dovolatel nemohl v předchozím řízení použít dle jeho mínění proto, že mu nebylo známo, že i úřední osoby mohou před soudem po zákonném poučení uvádět nepravdu a předkládat soudu zfalšované listinné důkazy.

Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout nebo zamítnout.

, o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání ( . a ), s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Jelikož žaloba na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu ve věci samé (srov. ) a jelikož v dané věci se tento mimořádný opravný prostředek týká sporu o popření pravosti nevykonatelné pohledávky v konkursu (sporu vyvolaného konkursem), uplatní se i pro dovolací řízení v této věci ve znění účinném do 31. prosince 2007 (srov. v obdobných souvislostech např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 43/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Úvodem Nejvyšší soud poznamenává, že odvolací soud sice v důvodech svého rozhodnutí přiléhavě vystihl, že soud prvního stupně rozhodl o žalobě na obnovu řízení nesprávně rozsudkem, namísto usnesením (srov. ), sám však stejnou vadou zatížil i své rozhodování (též o věci rozhodl rozsudkem namísto usnesením). Nejde o vadu, která by mohla mít vliv na výsledek rozhodování, bylo však nutné na ni upozornit, jelikož při posouzení přípustnosti dovolání v dané věci je nezbytné na dovoláním napadené rozhodnutí pohlížet (přípustnost dovolání poměřovat) z pohledu těch ustanovení , jež se zabývají přípustností dovolání proti usnesení odvolacího soudu.

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno první usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, může být přípustné jen podle ustanovení (na něž odkazuje i dovolatel), avšak (prostřednictvím odkazu na ustanovení , obsaženého v ) jen ve spojení s ustanovením (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam).

Důvod připustit dovolání výše uvedeným způsobem, však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Napadené rozhodnutí je přitom v souladu s ustálenou judikaturou týkající se ustanovení (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 19/1975 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a s jednoznačným zněním

Zmatečnostní vady řízení (jež by se případně mohly pojit s dovolatelovým tvrzením, že postupem soudů byl zkrácen na svých právech na spravedlivý proces) nejsou způsobilým dovolacím důvodem a jejich prostřednictvím na přípustnost dovolání podle nelze usuzovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud tudíž podané dovolání odmítl podle a jako nepřípustné.

Na tento závěr nemá žádný vliv ani to, že odvolací soud dovolatele nesprávně poučil, že dovolání proti jeho rozhodnutí lze podat (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a mutatis mutandis i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu).

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolatel právo na jejich náhradu podle § 25a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání nemá a tím, že u žalovaného žádné prokazatelné náklady tohoto řízení nebyly zjištěny.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. května 2011

JUDr. Zdeněk Krčmářpředseda senátu