Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2187/2010

U S N E S E N Í

M. D.

1/ Ing. P. P.

a

2/ J. P.

, zastoupeným JUDr. Bohuslavem Sedlatým, advokátem se sídlem Nymburk, Boleslavská 137, o zaplacení částky 209.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2009, č. j. -198, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.804,- Kč k rukám JUDr. Drahomíry Janebové Kubisové, advokátky se sídlem Mladá Boleslav, Blahoslavova 186/II, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Mladé Boleslavi (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. února 2009, č. j. -169, vyhověl žalobě a uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 209.000,- Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. listopadu 2009, č. j. -198, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil ve vyhovujícím výroku I. ohledně částky 3.667,- Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl (dále jen „měnící výrok“); jinak ho v tomto výroku potvrdil (dále jen „potvrzující výrok“) . Zároveň rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, k němuž se žalobce prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřil.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění po novele provedené – dále jen „ “) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů ve smyslu a 4

Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.

Dovolání proti měnícímu výroku není subjektivně přípustné. Subjektivní přípustnost dovolání reflektuje stav procesní újmy v osobě určitého účastníka řízení, který se projevuje v poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud mohl pro účastníka svým rozhodnutím založit, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že oprávnění je podat (subjektivní přípustnost) svědčí účastníku, v jehož neprospěch toto poměření vyznívá, je-li na základě dovolání způsobená újma odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. června 2004, sp. zn. , a ze dne 24. března 2005, sp. zn. ).

V posuzovaném případě vyznívá výsledek řízení založený měnícím výrokem ve prospěch žalovaných. Z toho vyplývá, že ani v případě zrušení měnícího výroku v dovolacím řízení nemůže být výsledek řízení pro žalované ohledně částky 3.667,- Kč s příslušenstvím příznivější; v porovnání s výsledkem, který měnícím výrokem založil odvolací soud, by – z hlediska podané žaloby – nemohlo jít o výsledek pro žalované příznivější. Za dané procesní situace není dovolání proti měnícímu výroku subjektivně přípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené v tomto rozsahu rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ). Pro úplnost zbývá dodat, že přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle pak přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopise Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ).

Dovolatelé sice formálně odkázali na dovolací důvod podle , avšak tento dovolací důvod nijak obsahově nekonkretizovali. Ve skutečnosti – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnili nepřípustný dovolací důvod podle , jak to žalobce správně namítl ve vyjádření k dovolání (námitkami, že

„po celou dobu „nájmu“ bydleli ve vlastním domě“

, že

„ měli s žalobcem uzavřenu dohodu o tom, že pokud by se jim v průběhu doby podařilo realizovat záměr dům v R. prodat, nastěhovali by se přechodně do domu žalobce“

, že

„v jeho domě v průběhu doby provedli určité úpravy“

, že

„uzavřeli s ČEZ a.s. smlouvu o odběru elektrického proudu, jehož spotřebu v domě hradili“

, jakož i námitkami zpochybňujícími obsahové náležitosti ústně uzavřené nájemní smlouvy).

Právním posouzením je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z učiněných skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. října 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73 v sešitě č. 10 z roku 2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. rozsudku ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. , rozsudku ze dne 31. října 2001, sp. zn. , uveřejněného pod č. 46 v sešitě č. 3 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura, a usnesení ze dne 25. září 2003, sp. zn. , ze dne 25. března 2004, sp. zn. , ze dne 27. května 2004, sp. zn. , a ze dne 7. října 2004, sp. zn. ).

Namítli-li tedy dovolatelé, že

„z provedených důkazů nevyplývá, že předmětem nájmu byl rovněž pozemek st. p. č. 31/4“

, že

„zde existuje podstatný rozpor v definici předmětu nájmu, tak jak byl tvrzen a prokazován v průběhu soudního řízení, a tak jak byl definován soudy obou stupňů“

, a že není jasné,

„na základě jakých důkazů je možno dojít k závěru, že existuje nájemní smlouva účinná od 1.12.2005“

, přičemž v této souvislosti poukázali na výslech svědkyně Ireny Dvořákové, jde rovněž o otázky skutkové.

Nutno dodat, že vychází-li rozhodnutí odvolacího soudu ze skutkového zjištění, že nájem trval od 1. prosince 2005 do 20. června 2007, je bezpředmětná dovolací námitka, že

„se soudy obou stupňů nevypořádaly s otázkou způsobu ukončení tohoto nájmu“

.

Otázky 1) až 5), které dovolatelé označili za otázky zásadně právně významné, takovými otázkami nemohou být především proto, že jde z obsahového hlediska rovněž o otázky skutkové, a dále také proto, že na některých z nich odvolací soud napadené rozhodnutí ani nezaložil (jak to nakonec dovolatelé v dovolání rovněž připustili).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a 142 odst. 1 a zavázal dovolatele, kteří nebyli v dovolacím řízení úspěšní, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 10.370,- Kč ( , bod. 5 ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 2.134,- Kč představující 20 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 14. dubna 2011

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu