Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3277/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Statutárního města Zlín,se sídlem ve Zlíně, náměstí Míru 12, IČO 002 83 924, proti povinnému M. M., zastoupenému JUDr. Aloisií Jurkovičovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, pro 750,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. září 2008, č. j. - 20, takto:Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 9. 2008, č. j. - 20, usnesení soudu prvního stupně potvrdil „s tím, že se exekuce nařizuje podle „platebního výměru Magistrátu města Zlína z 8. 10. 2007, č.j. OE-OÚDaP/KO/MM/6291, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 28. 11. 2007, č. j. KUZL 75862/2007“. Odvolací soud měl všechny předpoklady pro nařízení exekuce za splněné a k námitkám povinného konstatoval, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu či řízení jeho vydání předcházející a že nejsou dány důvody pro postup soudu podle , a , neboť ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. se nejedná o totožný předmět řízení jako v posuzovaném případě.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání z důvodu uvedeného v Namítá, že Krajský úřad Zlínského kraje jej nepoučil o možnosti přezkoumání jeho rozhodnutí příslušným soudem, ani o tom, že mohl podat žádost o prominutí místního poplatku za komunální odpad z důvodu jím nezaviněné životní nouze; ze strany správních úřadů tak došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu d, neboť jejich rozhodnutí postrádají individuální přístup k jeho osobě, ačkoliv je jim známo, že „nemá prostředky k plnění svých povinností v této oblasti“. Podle názoru povinného jsou usnesení (exekučních) soudů obou stupňů „v rozporu s hmotným právem“, neboť byla vydána za situace, kdy bylo nepřiměřeně zasahováno do jeho ústavně zaručených práv a svobod. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání povinného není podle , odst. 2 ve spojení s a přípustné.

Dovolatel žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ( ), v dovolání nevymezil, a ani na základě námitek uplatněných v dovolání k tomuto závěru nelze dospět.

Není totiž žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí významné, uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Ta je jednotná v tom, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, (včetně postupu orgánu v řízení, jež jeho vydání předcházelo), jelikož jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58). Případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62).

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s , ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu podle a násl.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. října 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu