Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 5215/2008

U S N E S E N Í

Ing. P. R.,

D. R.

, zastoupené JUDr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 22, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. srpna 2008, č. j. -150, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 6 360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Ivety Horáčkové.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. března 2008, č. j. -113, určil, že žalobce je „výlučným vlastníkem budovy čp. 90 – způsob využití rodinný dům – postavené na pozemku parc. č. st. 137 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře

193 m2, pozemku parc. č. st. 137 – zastav

ěná plocha a nádvoří o výměře 193

m2 a pozemku parc. č. 1291 – zahrada o v

ýměře 1823 m2, v k. ú. Vrchy, obec Vrchy, okres Nový Jičín, zapsané v Katastru nemovitostí na LV č. 130 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín“ a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 4. srpna 2008, č. j. -150, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost dovozovala podle s uplatněním dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu

Žalobce navrhl zamítnutí dovolání.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění novely provedené

Dovolání by mohlo být přípustné jen podle ve spojení s

Dovolání může být přípustné podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se ostatně předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7/2004, č. 132, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řada dalších, implicite též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky –

www.nsoud.cz

).

Dovolání nevymezuje relevantní hmotně-právní otázku, kterou by dovolací soud měl přezkoumat jakožto otázku zásadního významu a takovou otázku dovolatelka ostatně ani neformuluje. Dovolací soud v dovolání neshledal nic, co by z rozsudku odvolacího soudu činilo rozhodnutí po právní stránce zásadního významu.

Obsah dovolání je výhradně polemikou se skutkovými zjištěními a hodnocením důkazů odvolacím soudem ve vztahu k rozhodujícímu skutkovému závěru, že prostředky za které byly za trvání manželství nabyty nemovitosti, k nimž se žalobce domáhal určení vlastnického práva, jsou výlučnými prostředky žalobce, neboť je za trvání manželství nabyl darem.

Dovolání je polemikou dovolatelky zpochybňující skutková zjištění o tom, že finanční prostředky nabyl žalobce darem od své sestry, když podle názoru dovolatelky tento skutkový závěr nemůže obstát. Tím, že dovolatelka na odlišných skutkových závěrech buduje jiný názor na posouzení důvodnosti uplatněného nároku, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, a uplatňuje tak ve skutečnosti dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze; skutková zjištění u dovolání přípustného podle uvedeného zákonného ustanovení nepodléhají přezkumu dovolacím soudem (srovnej např. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, pod pořadovým č. C 3078 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. , uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky –

http://nalus.usoud.cz

).

Tím, že dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že v řízení neprovedl jí navržené konkrétní důkazy, vystihuje dovolací důvod [ ], že odvolací soud zatížil řízení vadou mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. V daném směru dovolací soud dodává, že k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle tohoto ustanovení může být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto pouze za předpokladu, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu (jedná se o střet odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu – k tomu srovnej např. u

snesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. května 2005, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3339 neb

o nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. , uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky –

http://nalus.usoud.cz

a tam uvedenou judikaturu).

Dovolatelka však žádnou procesní otázku zásadního významu nevymezuje a tato se nepodává ani z obsahu dovolání; neprovedení konkrétních důkazů v souzené věci otázkou zásadního právního významu zjevně není. I kdyby v případě neprovedení navržených důkazů šlo o výtku důvodnou, jednalo by se o vadu řízení, která není důvodem k závěru o přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. dubna 2009, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2009, č. 11, str. 418-419, pod pořadovým č. 121). Námitky proti skutkovým zjištěním soudu nemohou vést k úvaze o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí.

Za zjištěného skutkového stavu, který není odvolací soud oprávněn přezkoumávat, je rozhodnutí nalézacích soudů v souladu s hmotným právem. Okolnost, že věc nabytá za trvání manželství darem spadá mezi výluky zdrojů zákonného majetkového společenství manželů vyplývá jednoznačně z právní úpravy ( , ve znění před novelou provedenou ve vztahu k bezpodílovému spoluvlastnictví manželů a ve znění účinném po novele provedené ve vztahu ke společnému jmění manželů) a věc či majetek za takto získané prostředky opatřené netvoří součást majetkového společenství manželů (ve vztahu k bezpodílovému spoluvlastnictví srovnej např. materiál - Z rozboru a zhodnocení rozhodovací činnosti soudů v České socialistické republice ve věcech vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů a stanoviska občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR k výkladu zákonných ustanovení o bezpodílovém spoluvlastnictví, ze dne 3. 2. 1972, Cpj 86/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1972, pod pořadovým č. 42; ve vztahu ke společnému jmění manželů tento závěr vyplývá z výslovné právní úpravy obsažené v obč. zák.).

Dovolací tvrzení o rozporu uplatněného práva žalobce s dobrými mravy nemůže mít vliv na správnost rozhodnutí odvolacího soudu, neboť podle ustálených závěrů judikatury uplatnění žaloby na určení vlastnictví nemůže být posuzováno jako výkon práva, který by byl v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. května 1999 sp. zn. , uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 1999, č. 8, str. 429, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, pod pořadovým č. C 2956 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. března 2005, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2006, pod pořadovým č. C 3318).

Poukaz dovolatelky, že „právo k pozemkům mohla ke dni 14. 9. 2001 i vydržet“ je tvrzením, které nebylo v řízení před nalézacími soudy uplatněno, v důsledku čehož k němu nemohl dovolací soud přihlížet ( ).

Dovolatelka výslovně napadla i výrok rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení; proti výroku o náhradě nákladů řízení však není dovolání přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proto podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobcům vznikly náklady, přičemž je nutno vycházet z toho, že žalobci uplatnili samostatné nároky vůči žalovanému ( , , a ).

Náklady takto vzniklé představují odměnu advokátky za zastoupení žalobce v dovolacím řízení, která činí podle (dále jen „ “) částku 20 000,- Kč sníženou ve smyslu a , vyhlášky na částku 10 000,- Kč a dále sníženou podle vyhlášky ve spojení s vyhlášky o 50 % na částku 5 000,- Kč. Žalobci dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání žalované) podle ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 5 300,- Kč. Žalobci dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 060,- Kč ( ), a celkové náklady dovolacího řízení tak na straně žalobce činí 6 360,- Kč.

Dovolací soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 6 360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalobce ( , , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. května 2010

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r. předseda senátu