Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1210/2008

U S N E S E N Í

 VALTECH TORS, a. s.

Ing. G. L.,

zastoupenému Mgr. Jaroslavem Zemanem, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 225, o zaplacení 369.285,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. května 2007, č. j. -103, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. května 2007, č. j. -103, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 28. července 2006, č. j. -61, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 24. listopadu 2006, č.j. -80, a ve znění opravného usnesení ze dne 2. ledna 2007, č.j. -89, není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „“) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř). V dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu – byl totiž uplatněn především dovolací důvod uvedený v   mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle použít (srov. výslovné znění ). Dovolatel vytkl odvolacímu soudu nesprávně zjištěný skutkový stav věci ústící v závěr, že jeho vůlí (kterou vyjádřil v obsahuy z 13. 2. 2004) bylo převzít dluh obchodní společnosti TAURUS FURIOSUS, s. r. o., v níž působil jako jednatel, vůči žalobkyni za zboží odebrané v roce 1997. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že podpisemy pouze uznal neexistující dluh této společnosti. Otázka, co bylo obsahem smluvních ujednání účastníků zaznamenaných vě, je otázkou skutkovou, nikoli právní. Právním posouzením věci je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne  31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve skutkovém závěru, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy k tomu, že žalovaný není v dané věci pasivně legitimován. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani dovolací námitka žalovaného, že řízení je zatíženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a spočívají v tom, že odvolací soud v rámci své rozhodovací činnosti „nahrazoval povinnost žalobkyně tvrdit skutečnosti a označovat důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení“, „porušil zásadu předvídatelnosti rozhodnutí upravenou v “ a s poukazem na tzv. nepřípustné novoty mu „odňal možnost vyjádřit se a jakkoliv zareagovat na tvrzení a právní posouzení věci soudem prvního stupně“.Přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle přichází do úvahy pouze v případě, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu a v něm citovanou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky). Vady řízení samy o sobě, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nemohou založit, nejsou-li bezprostředním důsledkem řešení právních otázek procesní povahy, na nichž by napadené rozhodnutí spočívalo (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. či ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). Tak tomu v posuzované věci není; uvedené výhrady k výkladu procesního předpisu nesměřovaly a nelze jimi tudíž založit přípustnost dovolání.

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud  je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyni, která by jinak měla právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. května 2010

          JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.                              

                                              předsedkyně senátu