Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4011/2008

U S N E S E N Í

Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

,

se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, IČ 41197518, Územní pracoviště Plzeň-město, se sídlem v Plzni, Jiráskovo nám. 31, proti povinnému

M. B

.,

zastoupenému JUDr. Evou Kabelkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Kamenická 1, pro 20.230,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. listopadu 2007, č. j. - 16, takto:

Dovolání

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Plzni shora označeným usnesením odmítl podle § 44 odst. 10 exekučního řádu, ve znění účinném do 30. 10. 2009, odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 18. 7. 2007, č. j. - 3, jímž byla nařízena exekuce „k vymožení peněžitého plnění pro oprávněnou proti povinnému podle vykonatelných platebních výměrů VZP ČR, Územní pracoviště Plzeň-město č. 4240301706 ze dne 5. 12. 2003 a č. 2140301705 ze dne 5. 12. 2003 pro zaplacení částky 20.230,- Kč“, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněné určených v příkazu exekutora, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka, Exekutorský úřad Plzeň-město. Odvolací soud dospěl k závěru, že všechny předpoklady pro nařízení exekuce byly splněny a že námitky uváděné povinným v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně (že má nedostatek příjmů k obživě, o čemž oprávněná věděla, že její požadavek nemůže splnit a že exekuce byla nařízena v rozporu s , u a ) nejsou skutečnostmi rozhodnými pro nařízení exekuce.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání z důvodů uvedených v a b) Namítá, že „se dostal do tísně bez dostatku prostředků na obživu tím, že Všeobecná zdravotní pojišťovna požaduje po něm zaplacení předmětné částky i za dobu, kdy již u této pojišťovny nebyl hlášen a naopak byl hlášen v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce v Plzni“, takže „tato povinnost platit zdravotní pojištění stíhala stát“. Má za to, že byla porušena jeho práva zakotvená v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a a 5 Soudu prvního stupně vytýká, že opomenul ustanovení v souvislosti s , když ze spisu je zřejmé, že průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že jeho výtěžek nebude postačovat ani ke krytí jeho nákladů, přičemž se domnívá, že exekuce postihuje věci, které jsou podle násl. vyloučeny (v současné době je vedeno i řízení o vyloučení konkrétních nemovitostí z exekuce). Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání povinného není podle , odst. 2 ve spojení s a exekučního řádu přípustné.

Při věcném posuzování návrhu na nařízení exekuce soud pouze zkoumá, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného ( ), zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje exekuce nařízená nebo navržená jiným způsobem ( ), zda právo není prekludováno a zda navržený způsob výkonu rozhodnutí na peněžité plnění není zřejmě nevhodný ( ). Věcnou správnost podkladového rozhodnutí však exekuční soud není oprávněn přezkoumávat, přičemž jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58). Při nařízení exekuce se soud nezabývá ani majetkovými poměry povinné osoby (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. ). Okolnost, že exekucí byly postiženy věci z ní vyloučené ( a ), stejně jako dovolatelův úsudek o očekávaném nízkém výtěžku exekuce [ ], jsou při nařízení exekuce rovněž nevýznamné; mohou totiž být zohledněny až v dalším stadiu exekučního řízení o zastavení exekuce, jak ostatně dovolatel odkazem na a správně uvedl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. ). K porušení práv povinného zakotvených v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a a 5 , tudíž napadeným usnesením odvolacího soudu nedošlo.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s , ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu podle § 87 a násl. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu