Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4810/2007

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

20 Cdo 4810/2007

U S N E S E N Í

A.-E.

, zastoupeného advokátem proti povinnému

P. T.

, zastoupeného opatrovníkem, za účasti soudního exekutora JUDr. M. S., přihlášených věřitelů

1) K. b.

,

2) Okresní správy sociálního zabezpečení P.

,

3) I. F.

zastoupeného advokátem a vydražitele

C. R.,

prodejem nemovitostí, o rozvrhu rozdělované podstaty, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. června 2007, č. j. - 194, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. června 2007, č. j. - 194,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 19. 10. 2006, č. j. - 145, rozhodl, že rozdělovaná podstata ve výši 2,804.780,27 Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojuje K. b., a to ve třetí skupině. Soud prvního stupně s odkazem na uzavřel, že z rozdělované podstaty lze uspokojit pouze částečně zástavního věřitele, neboť rozdělovaná podstata nestačí ani na to, aby tento zástavní věřitel byl uspokojen v plné výši. Další věřitelé povinného zařazení do třetí skupiny, tzn. oprávněný a soudní exekutor nemohli být z rozdělované podstaty uspokojeni ani částečně, natož pak věřitelé zařazení do páté a šesté skupiny.

K odvolání soudního exekutora Krajský soud v Praze shora označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že z rozdělované podstaty 2,800.000,- Kč se uspokojí ve třetí skupině v prvním pořadí poměrně pohledávka nákladů soudního exekutora ve výši 67.860,- Kč, která bude vyplacena soudnímu exekutorovi, a pohledávka K. b. na částečnou úhradu pohledávky - úroky 494.915,- Kč, úroky z prodlení 459.805,- Kč a částečnou úhradu jistiny 1,777.418,- Kč, celkem 2,732.140,- Kč s úrokem z nejvyššího podání do vyplacení, která bude vyplacena přihlášenému zástavnímu věřiteli, a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. , uzavřel, že pohledávka soudního exekutora, představující náklady exekuce, je vedle pohledávky oprávněného, stejně jako pohledávka přihlášeného věřitele zajištěná zástavním právem, pohledávkou třetí skupiny podle Z pohledávek patřících do této skupiny by tak měla být uspokojena pohledávka oprávněného ve výši 1.774,250,- Kč s pořadím podání návrhu dne 10. 4. 2003, pohledávka soudního exekutora ve výši 529.062,- Kč (odměna soudního exekutora 420.000,- Kč, znalecké posudky 20.940,- Kč, elektronické zpracování dat 150,- Kč, náhrada nákladů 3.500,- Kč a DPH 19 %) a pohledávka přihlášeného věřitele K. b., ve výši 3,163.112,- Kč s pořadím vzniku zástavního práva dne 24. 7. 2000, která v této skupině má první pořadí, a to v části úroků ve výši 494.915,- Kč, úroků z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním ve výši 459.805,- Kč a v jistině ve výši 2,010.013,95 Kč (celkem 2,964.733,95 Kč). V prvním pořadí se pak uspokojí pohledávka tak, že nestačí-li rozdělovaná podstata na uspokojení celé pohledávky, uhradí se úroky před jistinou, a zbytek pohledávky, tedy úroky za další období mají pořadí přihlášky, tj. dnem 10. 10. 2005. Protože podle pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně, a protože poměr celé pohledávky zástavního věřitele k pohledávce soudního exekutora je 1:7,7, krajský soud v tomto poměru pohledávky uspokojil. Pohledávka České správy sociálního zabezpečení, která patří do páté skupiny, a pohledávka I. F., která patří do šesté skupiny, již nemohly být uspokojeny.

Proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal soudní exekutor dovolání (k němuž jako přílohu připojil vládní návrh zákona, kterým se mění , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), v němž stejně jako v odvolání namítá, že nesouhlasí se Stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. , uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006, pod č. 31, v jehož bodu XVIII. byl zaujat názor, že náklady soudního exekutora se uspokojí ve třetí skupině, současně však neřeší pořadí pohledávky soudního exekutora v této skupině. Odvolacímu soudu vytýká, že z tohoto Stanoviska vycházel a že „ignoroval“ i exekučního řádu, ze kterého vyplývá, že nestanoví-li tento zákon ohledně stanovení pořadí pohledávek při rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti jinak, je třeba přiměřeně aplikovat Neexistuje tudíž žádný důvod, proč by náklady dražby vzniklé v exekučním řízení měly být uspokojeny v horším pořadí než náklady dražby vzniklé ve výkonu rozhodnutí. Taková interpretace je vůči soudnímu exekutorovi diskriminační, a je proto „zásadní chybou“ Stanoviska, že exekutora „tlačí“ do pozice dalšího přihlášeného věřitele, nikoliv jejího realizátora. V této souvislosti dovolatel poukazuje na exekučního řádu, ze kterého Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. , mimo jiné dovodil, že úhrada nákladů exekuce musí být vždy zajištěna. Zařazení nákladů exekutora do první skupiny podporuje i vyhl. č. , z nějž vyplývá, že exekutor se svojí odměnou podílí nejen na nárocích oprávněného, ale i na nárocích dalších přihlášených věřitelů. Pohledávku soudního exekutora, představující náklady exekuce, nelze tudíž řadit do skupiny k pohledávce oprávněného, tj. do skupiny pohledávek podle , nýbrž do první skupiny, a to i ohledem na to, že „jistě nemíní privilegovat stát před ostatními účastníky rozvrhu“. I kdyby však náklady exekutora patřily do třetí skupiny, přísluší exekutorovi odměna i z prospěchu, který při prodeji nemovitosti obdrží jakýkoliv přihlášený věřitel, a jako náklad řízení musí být uhrazena před jistinou. Dále dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně stanovil poměr uspokojení pohledávek 1:7,7, neboť činí-li celková výše uspokojovaných pohledávek částku 3,493.794,95 Kč a rozdělovaná podstata včetně úroků z prodlení částku 2,804.780,27 Kč, představuje koeficient pro poměr uspokojení 0,802. V daném případě tak měla být jeho pohledávka uspokojena v částce 424.307,70 Kč a pohledávka K. b. v částce 2,380.472,77 Kč. Kromě toho odvolací soud, ačkoliv mu to nepříslušelo, přezkoumával výši nákladů exekuce určenou pravomocným příkazem k úhradě exekuce ze dne 29. 12. 2005 ve výši 538.543,10 Kč, přičemž náklady spojené s prováděním exekuce ve vztahu mezi oprávněným a povinným považoval za nesouvisející s prodejem nemovitosti a za náklady spojené s prodejem nemovitosti považoval jen částku 529.062,- Kč. Navrhl, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolání je podle , odst. 2 ve spojení s a přípustné, neboť směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí (exekuci), a je i důvodné.

Dovolatel především nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se uspokojuje z rozdělované podstaty ve skupině podle

Tuto otázku odvolací soud vyřešil v souladu s dosavadní soudní praxí. Při zařazení pohledávky soudního exekutora do rozvrhu rozdělované podstaty správně vyšel správně ze Stanoviska k výkladu (účinného do 31. 12. 2007) ze dne 15. února 2006, sp. zn. , publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, pod č. 31, v jehož bodu XVIII. Nejvyšší soud zaujal názor (od něhož nemá důvod se odchylovat ani v dané věci), že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině podle Skutečnost, že v exekučním řízení se úkony exekutora považují za úkony soudu ( ), z nákladů exekuce náklady řízení vzniklé státu nečiní.

Změna , provedená , s účinností od 1. ledna 2008, na posuzovaný případ nedopadá, neboť v dovolacím řízení zásadně platí, že při posuzování věcné správnosti dovoláním napadeného pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu nemůže dovolací soud přihlížet ke změnám v právní úpravě, které nastaly po rozhodnutí odvolacího soudu (k tomu srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 1994, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/1997 pod. č. 5 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. ).

Dále dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že při svém rozhodnutí o rozvrhu rozdělované podstaty přezkoumával výši nákladů exekuce určenou pravomocným příkazem k úhradě exekuce ze dne 29. 12. 2005, ačkoliv mu to nepříslušelo.

Podle § 88 odst. 1 exekučního řádu náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.

V posuzované věci se z obsahu spisu podává, že dovolatel (soudní exekutor) vydal dne 29. 12. 2005, pod č. j. 085 EX 355/03 - 94, příkaz k úhradě nákladů exekuce, jímž určil výši těchto nákladů částkou 539.685,30 Kč (viz protokol založený na čl. 143 spisu, příkaz exekutora se ve spise nenachází). Ze spisu přitom nevyplývá a ani nebylo žádným z účastníků řízení tvrzeno, že proti tomuto příkazu podali námitky. Příkaz k úhradě nákladů exekuce se tak stal pravomocným a odvolacímu soudu ve fázi řízení o rozvrhu rozdělované podstaty již nepříslušelo přezkoumávat věcnou správnost tohoto příkazu. Pokud tak učinil, zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ].

Pokud pak dovolatel namítá, že odvolací soud nesprávně stanovil poměr uspokojení jeho pohledávky a pohledávky zástavního věřitele K. b., je dovolání rovněž opodstatněné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto směru nepřezkoumatelné, jelikož nesplňuje požadavky vyjádřené v Z odůvodnění rozhodnutí krajského soudu totiž není zřejmé, jak dospěl k závěru, že poměr těchto pohledávek činí

1:7,7.

Tím odvolací soud zatížil řízení další vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ , ].

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, odst. 3 věta první ).

Pro úplnost je nutno uvést, že otázkou uspokojení nákladů exekutora v rámci třetí skupiny a pořadí v této skupině se Nejvyšší soud již zabýval v usnesení ze dne 10. 3. 2008, sp. zn. , a v usnesení ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. , v nichž uzavřel, že pohledávka exekutora z titulu nákladů exekuce může být ve skupině podle uspokojena až poté, co budou plně uspokojeny ostatní pohledávky této skupiny.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; o náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (část první, hlava VI. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. ledna 2010

JUDr. Olga Puškinová,v.r.

předsedkyně senátu