Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 362/2019

-181

USNESENÍ

městské části Praha 1

R. S.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Neuvirtem, advokátem se sídlem v Praze 4, Doušova 1225/2, o 832 048 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. května 2018, č. j. -164, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. 9. 2017, č. j. -126, rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 832 048 Kč spolu s tam specifikovanými poplatky a zákonným úrokem z prodlení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 5. 2018, č. j. -164, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uvedl, že nájemní poměr žalovaného k bytu označenému v žalobě, založený nájemní smlouvou ze dne 6. 9. 2011, trval až do předání bytu pronajímateli dne 26. 11. 2014, neboť zásilka obsahující výpověď z nájmu bytu ze dne 9. 5. 2012 adresovaná žalovanému, o jejíž doručení se žalobkyně pokusila pouze v jediném případě (dne 14. 5. 2012), se nikdy do dispozice žalovaného nedostala – na doručovací adrese neměl poštovní schránku, uložení zásilky mu tudíž nebylo oznamováno a hned následující den (15. 5. 2012) se zásilka vrátila odesílateli. Je proto povinen zaplatit žalovanou částku jako dlužné nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu za období od ledna 2013 do října 2014. Uplatněný nárok nepovažoval za rozporný s dobrými mravy s ohledem na nezodpovědný a liknavý přístup žalovaného k nájmu bytu XY, neboť ten nájem žádným ze zákonem předpokládaných způsobů neskončil a povinnosti sjednané nájemní smlouvou neplnil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, které není přípustné podle , , , ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „“, neboť odvolací soud posoudil rozhodné právní otázky v souladu s judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak.

Předně je třeba zdůraznit, že směřují-li jeho námitky proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, nesouhlasí-li s hodnocením provedeného dokazování, zpochybňuje správnost právního posouzení prostřednictvím skutkových námitek, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který k dispozici nemá (srov. ustanovení ). Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů).

Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vyložil, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů (jakým je i výpověď z nájmu bytu) v režimu (, , ve znění do 31. 12. 2013 – dále „obč. zák.“) předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice ( obč. zák.). Slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , a ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. ). K uvedenému právnímu názoru se Nejvyšší soud přihlásil také v rozhodnutích ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. , ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. , a ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. , v nichž rovněž dovodil, že nestanoví pro výpověď z nájmu bytu co do jejích hmotněprávních účinků jiný právní režim než pro ostatní jednostranné adresné hmotněprávní úkony.

V projednávané věci závěr odvolacího soudu, že výpověď z nájmu bytu žalovanému doručena nebyla a nestala se účinnou, jestliže zásilka obsahující výpověď z nájmu bytu nebyla vhozena do schránky (žalovaný ji na doručovací adrese neměl) a ani nebylo vhozeno oznámení o uložení takové zásilky, ale vrátila se hned následující den jako nedoručená zpět žalobkyni, je tak se shora uvedenou judikaturou v souladu.

Neobstojí ani námitka žalovaného o postupu žalobkyně způsobem zneužívajícím právo a rozporným s dobrými mravy. Ustanovení obč. zák. (nyní a , – dále „o. z.“) patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, jejíž vymezení tak závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, proto i v tomto případě je dovolací přezkum založen na posouzení úvah odvolacího soudu z hlediska přiměřenosti. Ustálená judikatura vychází z toho, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení obč. zák. ( a o. z.), je třeba učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. , uveřejněno pod č. 53 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. ). Uvedené závěry jsou aplikovatelné i za současné právní úpravy v o. z. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. ).

Jestliže odvolací soud po zvážení podstatných okolností případu s přihlédnutím ke konkrétnímu chování účastníků shledal, že uplatněný nárok není v rozporu s dobrými mravy ani zneužitím práva, nelze jeho úvahu považovat za nepřiměřenou.

Protože odvolací soud se svými závěry neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti jeho rozhodnutí podle ustanovení věta první jako nepřípustné odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 6. 2019

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu