Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4106/2017-92

26 Cdo 4106/2017-92

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce JUDr. M. H., se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, insolvenčního správce dlužníka J. Š., Č. L., zastoupeného JUDr. Janem Vavruškou, advokátem se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, proti žalovaným 1. M. K., a 2. M. B., oběma Č. L., zastoupeným JUDr. Janou Betlamovou, advokátkou se sídlem v Litoměřicích, Dómská 126/8, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 27. února 2017, č. j. -61, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám JUDr. Jana Vavrušky, advokáta se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.O d ů v o d n ě n í :Žalované napadly dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (odvolací soud) ze dne 27. 2. 2017, č. j. -61, kterým změnil rozsudek Okresního soudu v České Lípě (soud prvního stupně) ze dne 28. 4. 2016, č. j. -40, tak, že jim uložil povinnost vyklidit tam specifikovanou stavbu a pozemek do 3 měsíců od právní moci rozsudku; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti žalovaných zaplatit soudní poplatky.Dovolání není podle ustanovení , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 ), dále jen „ “, přípustné. Otázku, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, má být až poslední možností - ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2001, č. 4, str. 111), stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. . Problematika dobrých mravů byla dříve upravena v , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“ (k výkladu tohoto ustanovení se také vztahuje výše citovaná judikatura), s účinností od 1. 1. 2014 je obsažena v , (dále též jen „o. z.“) a v o. z. vylučující právní ochranu při zjevném zneužití práva; judikaturu přijatou k výkladu rozporu s dobrými mravy podle obč. zák., lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle o. z. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. úvaze, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, přihlédl odvolací soud ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelek, tak i na straně žalobce, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená.Námitkami, jimiž zpochybňují zjištěný skutkový stav a vytýkají odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami a že jim postupem soudu (který změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by strany vyzval k doplnění svých tvrzení) bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, navíc uplatnily jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( - 238a ).Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinné dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).V Brně dne 13. prosince 2017 JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu