Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4486/2018

26 Cdo 4486/2018-541

USNESENÍ

obce Nové Vsi

proti žalované

J. P.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Davidem Černým, advokátem se sídlem v Mělníku, Ve Vinicích 553/17, o zaplacení 400 658,92 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. června 2018, č. j. -511, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 003,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího advokáta Mgr. Martina Maňáka, se sídlem v Brně, Údolní 567/33.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mělníku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 6. 2017, č. j. -297, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2018, č. j. -373, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 343 056,93 Kč s příslušenstvím (výrok I.), v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 57 601,99 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání žalované Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. 6. 2018, č. j. -511, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že zamítl žalobu v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 15 143,52 Kč s příslušenstvím, jinak jej potvrdil (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudem prvního stupně (výrok II.), o nákladech odvolacího řízení (výrok III.) a o nákladech řízení státu (výrok IV.).

Dovolání žalované proti vyhovující části rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “), za splnění podmínky zastoupení advokátem ( a 4 ), ale není z níže uvedených důvodů přípustné.

Při řešení dovoláním zpochybněné otázky stanovení náhrady za získané bezdůvodné obohacení za užívání bytu a dalších prostor se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. např. rozsudky z 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z 30. 11. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 17/2000 časopisu Soudní judikatura, či z 20. 3. 2001, sp. zn. , a z 29. 11. 2007, sp. zn. , uveřejněné pod C 314 a C 5713 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. ), podle které majetkovým vyjádřením prospěchu získaného subjektem, jenž užíval cizí věc, aniž ho k tomu opravňoval platný právní titul, je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobné věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy.

Zpochybňuje-li dovolatelka závěry znaleckého posudku, na jehož základě soud stanovil výši obvyklého nájemného (námitkou, že znalkyně měla při porovnání výše nájemného vycházet z odlišných zdrojů), napadá tím správnost skutkových zjištění, která dovolacímu přezkumu nepodléhají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. ).

Pro úplnost je třeba dodat, že soud není ve smyslu vázán v otázce rozsahu a výše škody (srov. např. zprávu Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 10. 1979, sp. zn. , o rozhodování soudů o náhradě škody ve věcech, jimž předcházelo adhezní řízení, uveřejněnou pod č. 22/1979 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ve vztahu k ostatním předloženým otázkám („zda existuje zákonem uložená povinnost ukládající představitelům obce uzavírat nájemní smlouvy tak, aby nájemné hrazené obci za užívání majetku ve vlastnictví obce odpovídalo tržnímu nájemnému“ a „jakým způsobem v případě užívání bytu bez právního důvodu určit rozsah užívání a dobu užívání“) pak v dovolání schází relevantní údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje pro účely přípustnosti dovolání za splněné.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka pouze obecně uvedla, že „popsaná právní otázka hmotného práva nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu uspokojivě vyřešena, resp. je rozhodována rozdílně“. Její odkaz na rozhodovací praxi jiných soudů než Nejvyššího soudu České republiky jako soudu dovolacího (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 7. 2016, č. j. -126) však není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. 7. 2015, sp. zn. ).

Námitkami, jimiž zpochybnila správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Dovolání není přípustné ani proti výrokům o náhradě nákladů řízení (před soudy obou stupňů), neboť ani v této části neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( - ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), napadá je zjevně jen proto, že jde o výroky akcesorické.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 13. 3. 2019

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu