Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 5931/2017

-166

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce L. B., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D., advokátem, se sídlem ve Vyškově, Pivovarská 58/8, PSČ 682 01, proti žalovanému K. F., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Tomášem Kalabusem, advokátem, se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, PSČ 639 00, o zaplacení 1.050.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2017, č. j. -119, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 2. 2017, č. j. -63, nepřipustil „přistoupení Mgr. Ing. Ondřeje Malého, IČ 65383851, jakožto insolvenčního správce úpadce FOBY, s. r. o., IČ 25301128, se sídlem Kyjov, Nádražní 471/48“ (dále též jen „společnost“). V záhlaví usnesení jako žalobce označil L. B., narozeného XY, bytem XY.

[2] Usnesením ze dne 5. 6. 2017, č. j. -94, Krajský soud v Brně opravil záhlaví usnesení ze dne 16. 2. 2017, č. j. -63, tak, že „správně“ zní: „Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Sychrou v právní věci žalobce obchodní korporace FOBY, s. r. o., Nádražní 471/48, 697 01 Kyjov, IČ 25301128, za kterou jedná její společník L. B., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem, se sídlem Jungmannova 1031, 697 01 Kyjov, proti žalovanému K. F., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Tomášem Kalabusem, advokátem, se sídlem Pražákova 1008/69, 639 00 o 1.050.000 Kč s příslušenstvím“ (výrok I.), a opravil výrok téhož usnesení tak, že „správně“ zní: „Přistoupení Mgr. Ing. Ondřeje Malého, IČ 65383851, jakožto insolvenčního správce úpadce FOBY, s. r. o., IČ 25301128, se sídlem Kyjov, Nádražní 471/48 na stranu žalobce obchodní korporace FOBY, s. r. o., Nádražní 471/48, 697 01 Kyjov, IČ 25301128, za kterou jedná její společník L. B., narozený XY, bytem XY se nepřipouští“ (výrok II.).

[3] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce i žalovaného v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že se záhlaví usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2017, č. j. -63, neopravuje (první výrok), a ve výroku II. je potvrdil, a to v tomto „správném“ znění: „Přistoupení Mgr. Ing. Ondřeje Malého, IČ 65383851, insolvenčního správce úpadce společnosti FOBY, s. r. o. se sídlem Kyjov, Nádražní 1031/34, IČ 25301128 na stranu žalobce se nepřipouští“ (druhý výrok).

[4] Proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu prvního výroku podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud podle a 2 , (dále též jen „“), odmítl jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Závěr odvolacího soudu, podle něhož „v posuzovaném případě uplatnil žalobce žalobou vůči žalovanému nárok na náhradu škody z titulu snížení hodnoty jeho obchodního podílu ve společnosti“, postup podle proto nebyl správný a opravy záhlaví usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2017, č. j. -63, nebylo třeba, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[6] Z té se podává, že:

1/ Pro posouzení procesních úkonů není významné, jak je účastník označil nebo že vůbec nebyly označeny, ani to, jaký obsah jim účastník přisuzuje. Soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná. V ustanovení se soudu ukládá posuzovat procesní úkon účastníka (podle jeho obsahu) bez zřetele k tomu, jak jej účastník označil nebo zda jej vůbec označil, neumožňuje mu však, aby „domýšlel“ obsah úkonu nebo z obsahu úkonu činil závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají (srovnej např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. , ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. , ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. , a ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. ).

2/ Údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (žalobní petit), musí být v žalobě vyjádřen způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jak mají být vymezena práva a jim odpovídající povinnosti účastníků (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 1998, pod číslem 4, či ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. , a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2001, sp. zn. , či ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. ). Je tomu tak zejména proto, že soud v občanském soudním řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, je vázán žalobou, a nemůže tedy přiznat jiná práva a uložit jiné povinnosti, než jsou navrhovány, musí žalobní petit svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej překročit (k výjimkám z tohoto pravidla srov. ustanovení ) [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. ].

3/ Z ustanovení věty druhé a třetí vyplývá, že v návrhu na zahájení řízení (v žalobě) musí být účastníci řízení označeni tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou) a aby s ním soud mohl jednat.

4/ Jestliže žaloba obsahuje takové označení účastníků řízení, které neumožňuje jejich přesnou identifikaci, nebo jestliže je k označení účastníků řízení užito takového jména nebo příjmení (obchodní firmy nebo názvu), které fyzická (právnická) osoba již v souladu s právními předpisy neužívá (např. proto, že došlo k jejich změně), anebo je-li k označení účastníka řízení, který je právnickou osobou, užito jiné identifikační číslo, než které mu bylo přiděleno, jde o nesprávné podání. Neobsahuje-li žaloba všechny údaje potřebné k označení účastníků řízení, jedná se o neúplné podání. Takovéto vady podání je soud povinen pokusit se postupem podle odstranit.

5/ Byl-li v žalobě (návrhu na zahájení řízení) účastník řízení označen tak, že je nepochybné, kdo je účastníkem řízení, a není možné jej zaměnit s nikým jiným (s jinou osobou), důvod k postupu podle není dán.

Srovnej za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. , ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. , či ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. ).

[7] Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že v žalobě je žalobce jednoznačně označen jako L. B., narozený XY, bytem XY; žalobcem je tedy nepochybně sám dovolatel. Z obsahu žaloby pak jednoznačně vyplývá, že dovolatel nepodal jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli společnosti podle , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ale domáhá se vlastním jménem po jednateli společnosti náhrady škody spočívající ve znehodnocení jeho obchodního podílu. Záhlaví usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2017, č. j. -63, je tudíž, jde-li o označení účastníků, správné, a proto nebyl důvod pro postup podle ve spojení s

[8] K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[9] Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 1. 2019

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu