Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1997/2018

-88

USNESENÍ

B E K R S v. o. s.

P. Š..

, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému JUDr. Karlem Koštou, advokátem, se sídlem v Ústí nad Orlicí, Mírové nám. 22, o zaplacení částky 300 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 9. 10. 2017, č. j. -60, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( )

Dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „“).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že v dovolání, které může být přípustné jen podle (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Má-li pak být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 23. 6. 2016, sp. zn. , a ze dne 28. 7. 2016, sen. zn. , která jsou, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, dostupná na jeho webových stránkách).

Dovolatel shledává přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud se při rozhodování odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Z obsahu jeho dovolání odpovídá (formálně) požadavkům na vymezení předpokladu přípustnosti dovolání toliko argumentace, že odvolací soud se při řešení otázky přiměřenosti smluvní pokuty odchýlil jednak od rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. od , ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. , ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. , jednak od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. .

Dovolací argumentaci odkazující na rozhodnutí sp. zn. , , , a však dovolatel zakládá výlučně na své vlastní skutkové verzi, odlišné od skutkového stavu věci zjištěného soudy nižších stupňů, z něhož právní posouzení odvolacího soudu vychází (prosazuje názor, že hodnota zajištěného závazku činila nikoliv 300 000 Kč, jak vzal za prokázané odvolací soud, nýbrž toliko 80 000 Kč). Ve skutečnosti tak nekritizuje správnost právního posouzení odvolacího soudu (tj. správnost volby příslušné normy hmotného práva a správnost její interpretace a aplikace), nýbrž správnost jeho skutkových závěrů. Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

Odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. (uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 2426, C 2427), je nepřípadný, neboť závěry tohoto rozhodnutí se vztahují ke smluvní pokutě upravené v ustanoveních a násl. , , zrušeného ke dni 1. 1. 2014, která byla - oproti ustanovení , obchodní zákoník, zrušeného ke dni 1. 1. 2014, a ustanovení , , účinného od 1. 1. 2014 - založena na jiných principech a zákon její moderaci nepřipouštěl.

Dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu výslovně v obou jeho výrocích, tedy též v těch částech, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení. Podle je však přípustnost dovolání ve vztahu k těmto částem napadeného rozsudku vyloučena.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 1. 2019

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu