Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 113/2016

XY

-38

U S N E S E N Í

F. M.

, narozeného XY, a

L. M.

, narozené XY, obou bytem XY, obou zastoupených Mgr. Pavlem Rybářem, advokátem, se sídlem v Sokolově, Slovenská 2136, PSČ 356 01, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. XY, o schválení oddlužení, o dovolání dlužníků proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č. j. XY, 4 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 25. ledna 2016, č. j. XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Neschválil oddlužení dlužníků F. M. a L. M. (bod I. výroku).

[2] Prohlásil konkurs na majetek dlužníků a určil, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (body II. a III. výroku).

[3] Určil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

[4] Uložil insolvenčnímu správci, aby mu do 30 dnů od doručení usnesení předložil zprávu o hospodářské situaci dlužníků ke dni prohlášení konkursu (bod V. výroku).

K odvolání dlužníků Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání, jehož přípustnost dovozují z , (dále též jen „ “), namítajíce nesprávné právní posouzení věci a navrhujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Přípustnost dovolání vymezují dovolatelé jen tak, že „odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.

Podle ustanovení , je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 12. února 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , a ze dne 24. června 2014, sp. zn. (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

V R 4/2014 Nejvyšší soud ozřejmil, že:

„Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ‚ustálené rozhodovací praxe’ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje.“

Údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává, když dovolání ani v dalších svých částech nijak nekonkretizuje, od které své předchozí judikatury by se měl Nejvyšší soud podle dovolatelů odchýlit, ani (byť jen slovně) nekonkretizuje judikaturu Nejvyššího soudu, se kterou by (podle mínění dovolatelů) mělo být napadené rozhodnutí v rozporu.

Nejvyšší soud sám si rovněž není vědom žádného svého rozhodnutí, jemuž by se napadené rozhodnutí mělo protivit.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení věty první , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Již s přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (22. prosince 2014) je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2014.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. července 2016

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu