Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4336/2018

-440

USNESENÍ

V. Š.

STEBAL Spedition, s. r. o.

, se sídlem v Dubí, Bystřice, Horská 302, PSČ 417 02, identifikační číslo osoby 25036114, zastoupené Mgr. Davidem Paškem, advokátem, se sídlem v Plzni, Pražská 79/5, o zaplacení částky 3 679,10 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 5. 2018, č. j. -398, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( )

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se pro dovolací řízení uplatní - v souladu s bodem 1 článku II části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „“).

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v řešení dvou otázek hmotného práva, které má za dosud nevyřešené v rozhodovací praxi dovolacího soudu.

První z těchto otázek formuluje tak, že popisuje konkrétní okolnosti souzené věci, které považuje za prokázané (předkládá vlastní verzi skutkového stavu věci), a táže se, „zda je pro aplikaci ustanovení čl. 29 Úmluvy CMR vždy a priori nutno zjistit a prokázat, kdy přesně, kde přesně a jak přesně k částečné ztrátě zásilky došlo, respektive kdy a jakým způsobem se měl dopravce (jeho zaměstnanci) dopustit úmyslu nebo hrubé nedbalosti, jestliže bylo spolehlivě zjištěno a prokázáno, že k částečné ztrátě zásilky došlo v době od jejího převzetí dopravcem k přepravě do jejího předání příjemci, tedy v době, kdy měl dopravce zásilku ve své moci a měl o ni řádně pečovat a ochránit ji proti ztrátě, a kdy zejména vzhledem k jednání dopravce porušujícím smluvní ujednání, okolnostem zmizení části zásilky z přepravní soupravy a způsobu, jakým byla část zásilky vyjmuta z obalů, mohlo ke ztrátě objektivně dojít jen úmyslným jednáním dopravce (jeho zaměstnanců) nebo v důsledku hrubé nedbalosti dopravce, a za situace, kdy nebyly zjištěny a prokázány žádné skutečnosti, které by úmysl nebo hrubou nedbalost dopravce (jeho zaměstnanců) vylučovaly“.

Takovou otázku odvolací soud neřešil a jeho rozhodnutí na jejím řešení nezávisí. Dovolatelem předložená otázka je vystavěna na předpokladu, že ke ztrátě zásilky mohlo dojít jen úmyslným jednáním dopravce (jeho zaměstnanců) nebo v důsledku hrubé nedbalosti dopravce, odvolací soud však takový skutkový závěr oproti soudu prvního stupně neučinil, ba naopak výslovně zdůraznil (srov. odstavec 28 ve vztahu k odstavci 27), že se s tímto závěrem (a s jemu odpovídajícím právním posouzením) soudu prvního stupně neztotožnil. Nedovodil ostatně ani, že nebylo prokázáno, kdy přesně, kde přesně a jak přesně k částečné ztrátě zásilky došlo, nýbrž že nebylo prokázáno, kdy a jakým způsobem se měla žalovaná dopustit hrubé nedbalosti, neboť nebylo prokázáno, v jaké fázi přepravy a za jakých okolností k částečné ztrátě zásilky došlo (odstavce 42 a 43 odůvodnění napadeného rozsudku).

Otázka hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí nezávisí, není způsobilá založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , či ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupná na http://www.nsoud.cz).

V pořadí druhou otázku, „zda je možné při určení výše náhrady škody dle ustanovení čl. 23 bod 3 a 7 Úmluvy CMR vycházet z jiné než hrubé hmotnosti ztracené části zásilky, je-li její hrubá hmotnost známa, a z jiného kurzu účtovací jednotky, než je kurz vyhlášený ČNB platný ke dni vydání odvolacího rozhodnutí“, odvolací soud v napadeném rozhodnutí rovněž neřešil. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, ani implicite, že by odvolací soud dospěl k závěru, že taková možnost tu je. Naopak z jeho odůvodnění (odstavce 33 a 46) se podává, že při výpočtu náhrady odvolací soud vycházel právě z hrubé hmotnosti ztracené části zásilky a z kurzu účtovací jednotky vyhlášeného Českou národní bankou. Napadené rozhodnutí tedy nezávisí ani na řešení této otázky. Z dovolací argumentace je zřejmé, že dovolatel zde z hlediska obsahového ve skutečnosti nezpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž namítá nesprávnost jeho skutkových zjištění o tom, jaká byla hrubá hmotnost ztracené části zásilky, a o tom, kolik činil kurz účtovací jednotky k rozhodnému okamžiku. Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 zpochybnit nelze, neboť dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 12. 2018

JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu