Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2600/2018

-202

USNESENÍ

Arcibiskupství pražského

, se sídlem v Praze 1 - Hradčanech, Hradčanské náměstí 56/16, IČ 004 45 100, zastoupeného JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, o nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání nemovitých věcí, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře pod sp. zn. , o dovolání účastníka řízení proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. března 2018, č. j. -147, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

St r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Dovoláním účastníka

Arcibiskupství pražského

(dále jen „dovolatel“ či „účastník“) je napaden shora označený rozsudek odvolacího soudu ve výrocích o věci samé, jímž byl ve výroku I. změněn rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 4. 11. 2016, č. j. -97, tak, že účastníkovi se podle , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 177/2013 Sb. (dále jen „“) nevydávají pozemky p. č. XY a p. č. XY v k. ú. XY a pozemek p. č. XY v k. ú. XY, a v tomto rozsahu bylo nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Kraj Vysočina, ze dne 8. 6. 2016, č. j. SPU 293692/2016/520100/R1264/RR19909 (výrok I.), a ve výroku II. tak, že se zamítá žaloba účastníka ve věci původně vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. o vydání pozemků p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY a p. č. XY v k. ú. XY a pozemku p. č XY v k. ú. XY podle téhož zákona, a nenahrazuje se rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Kraj Vysočina, ze dne 8. 6. 2016, č. j. SPU 296981/2016/520100/R1264/RR19944 (výrok II.).

Odvolací soud - poté, co provedl podrobný výklad , a to i s odkazem na Důvodovou zprávu k návrhu tohoto zákona, a poukázal na svá předchozí rozhodnutí týkající se výkladu a aplikace tohoto ustanovení a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , a poté, co žalobce poučil podle a 3 - dovodil, že opřel-li účastník svůj restituční nárok o tvrzení, že funkční souvislost některých předmětných pozemků ve smyslu uvedeného ustanovení je dána bezprostředním sousedstvím s jinými pozemky v jeho vlastnictví, pak z této skutečnosti funkční souvislost vyplývat nemůže, neboť i sousední pozemky mohou být z hospodářského hlediska zcela samostatnými předměty. Obdobně pak funkční souvislost těchto pozemků nemůže vyplývat z toho, že tyto pozemky v minulosti vlastnil jeden vlastník, který na nich hospodařil a výnosy z nich používal ke společnému účelu (ať již se jedná o výživu místního duchovního či náklady na provoz kostela), neboť v tomto smyslu je dána pouze souvislost spotřební, nikoliv funkčně užitná. Stejně tak účastníkem zmiňovaný pojem „gruntu“ (statku) spočívá pouze v souboru zpravidla zemědělského majetku, jejž pojí především jednota vlastnická; o vzájemném funkčně užitném vztahu jednotlivých věcí tvořících tento soubor majetku ve smyslu uvedeného ustanovení však ničeho nevypovídá. Stejně tak skutečnost, že pozemky tvořily jediné knihovní těleso v pozemkové knize, zakládá pouze souvislost vlastnickou (či jinou věcně právní) a evidenční. Pakliže účastník dále založil svůj restituční nárok na existenci funkční souvislosti některých požadovaných pozemků v důsledku jejich polohy při vodní ploše rybníka, pak ani tato skutečnost sama o sobě nezakládá stav funkční souvislosti těchto pozemků ve smyslu hospodářského hlediska. Pozemky, na nichž se nachází zatopená plocha vodního díla, nejsou z hlediska svého hospodářského využití nikterak spjaté se způsobem hospodaření na pobřežních pozemcích a naopak. V poměrech projednávané věci navíc platí, že žalobce (správně účastník - ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. žalobce) je vlastníkem pouze některých pozemků na okraji dotčených vodních děl a nespadá mezi ně kupříkladu ani hráz vodního díla či jiné technické zařízení. Funkční souvislost pozemků pak bez dalšího nevyplývá ani ze skutečnosti, že na těchto pozemcích se nachází stejný vodní tok nebo jsou součástí stejné hydrologické spádové oblasti (jednoho povodí) nebo že se na tomto toku či v témže povodí nacházejí vodní díla nebo že pozemek tvoří součást přítoku určitého vodního díla (viz rozsudky Vrchního soudu ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. , a ze dne 23. 4. 2017, sp. zn. ). To pak platí i o pozemcích, na nichž se v rámci téhož vodního toku či povodí nachází vícero hospodářsky samostatně využitelných vodních děl (a to i ve smyslu jejich soustavy či kaskády). Na tomto závěru nic nemění ani veřejnoprávní povinnost správců těchto vodních děl dodržovat některá omezení při hospodaření s nimi (viz zejména vyhl. č. , o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl), jež jsou v tomto směru pouze důsledkem existence vícera vodních děl v rámci jednoho povodí, nikoli však jejich hospodářské jednoty. Odvolací soud uzavřel, že žalobcem (správně účastníkem) vylíčený skutkový stav nezakládá možnost vyhovět žalobě, neboť jím uplatněná skutková tvrzení nelze právně posoudit jako stav funkční souvislosti ve smyslu

Podané dovolání účastníka Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. bod 2. článku II, přechodných ustanovení, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „“, neboť podle není přípustné.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Dovolatel předestírá otázku, „zda (i) je dána funkční souvislost v případě rybníka a jeho hráze, resp. pozemků na jeho břehu a (ii) je dána funkční souvislost v případě kaskády rybníků“, dovozujíc, že „tato otázka hmotného práva“, na níž rozhodnutí odvolacího soudu závisí, nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena.

Není sporu v tom, že funkční souvislost mezi nárokovanou nemovitou věcí a nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba již vlastní, nebo která se vydává podle , je ve smyslu předpokladem vydání nárokované nemovité věci povinnou osobou podle nebo d) citovaného zákona (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. ).

Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěru, že funkční souvislost představuje takový vztah dvou věcí, kdy jedna věc v podstatě umožňuje druhé plnit její funkci; ve vztahu funkční souvislosti je ekonomická a užitná hodnota jedné věci oddělením od druhé věci podstatně snížena (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 151/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. ).

Podle odkazované rozhodovací praxe dovolacího soudu funkční souvislost nemůže být odvozována z toho, že v rozhodném období existovala vlastnická jednota těchto nemovitostí, z územní blízkosti či sousední polohy nemovitostí, ze skutečnosti, že nemovitosti tvořily jedno knihovní těleso, ani z toho, že vlastník odňatých pozemků používal výnosy z hospodaření na těchto pozemcích ke stejnému účelu jako z dalších již vydaných či vydávaných pozemků (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. , ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. , či ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. ).

Podmínka funkční souvislosti musí být oprávněnou osobou doložena již ve výzvě k vydání věci [ ]. Nemovité věci, u kterých nebude funkční souvislost prokázána, nemohou být podle a 4 téhož zákona vydány.

Dovolatel ve prospěch jeho názoru, že mu všechny nárokované pozemky měly být vydány, argumentuje tím, že

1) ve vztahu k pozemku p. č. XY v k. ú. XY, vodní ploše („XY“), je dána „jeho funkční souvislost ve vztahu k pozemkům p. č. XY a XY v k. ú. XY, když tyto pozemky v jeho vlastnictví jsou břehovými pozemky“, takže „funkční souvislost je dána mezi rybníkem a jeho břehovými pozemky“;

2) u pozemku p. č. XY v k. ú. XY spatřuje funkční souvislost s pozemkem p. č. XY v k. ú. XY, který je v jeho vlastnictví. K tomu uvedl, že pozemek p. č. XY v k. ú. XY je rybníkem (rybník „XY“), že se jedná o druhý rybník v rámci Přírodní rezervace XY, takže funkční souvislost pozemku p. č. XY v k. ú. XY je dána tím, že se na něm nachází přítok do rybníka na pozemku p. č. XY v k. ú. XY. Pozemek s přítokem pak nepochybně funkčně souvisí s rybníkem, neboť mu umožňuje plnit jeho funkce. Fungování rybníka bez přítoků by bylo nemožné;

3) jde-li o pozemky p. č. XY a XY v k. ú. XY, dovozuje „funkční souvislost těchto pozemků s pozemkem p. č. XY v k. ú. XY, který je v jeho vlastnictví“. Pozemky p. č. XY a p. č. XY v k. ú. XY jsou břehovými pozemky ve vztahu k rybníku „XY“, nacházejícímu se na pozemku p. č. XY v k. ú. XY, přičemž účastník je přesvědčen o tom, že rybník a jeho břehové pozemky spolu funkčně souvisí;

4) pozemek p. č. XY v k. ú. XY je bezejmenným rybníkem, v současné době pravděpodobně zčásti či zcela vyschlým, přičemž leží mezi rybníkem „XY“, který je v jeho vlastnictví, a rybníkem „XY“, který je ve vlastnictví žalobkyně, avšak „byl již vydán správním rozhodnutím potvrzeným soudem prvního stupně“. Tím je dána také jeho funkční souvislost s oběma rybníky, když i přes tento rybník protéká Hraniční potok, který tvoří společný přítok všech tří rybníků v Přírodní rezervaci XY. Bez tohoto pozemku by bylo ztížené či nemožné fungování zbylých dvou rybníků;

5) pozemek p. č. XY pak spolu s dalším předmětným pozemkem, a to XY v k. ú. XY, umožňují přístup od rybníka „XY“ (správně zřejmě „XY“) ve vlastnictví účastníka k bezejmennému rybníku specifikovanému v předchozím odstavci.

Pro úplnost dovolatel dodal, že v jeho vlastnictví je dále rybník XY nacházející se na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY severně od Přírodní rezervace XY, že tento rybník tvoří soustavu spolu s rybníkem „XY“, bezejmenným rybníkem a rybníkem „XY“ a že všechny tyto rybníky jsou propojeny Hraničním potokem, z čehož dovozuje, že rybníky tvořící funkční rybniční soustavu a propojené jediným přítokem spolu nepochybně funkčně souvisí.

Tato argumentace dovolatele přípustnost dovolání podle , jak bylo již shora uvedeno, nezakládá.

K bodu ad 1): Odvolací soud se nikterak neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při aplikaci dovodil-li, že „pozemky, na nichž se nachází zatopená plocha vodního díla, nejsou z hlediska svého hospodářského využití nikterak spjaté se způsobem hospodaření na pobřežních pozemcích a naopak“. V případě účastníkem nárokovaného pozemku p. č. XY v k. ú. XY, na němž se nachází „XY“, uvedený závěr odvolacího soudu znamená, že pozemky přiléhající k tomuto pozemku mohou být využívány samostatně bez ohledu na vydání tohoto pozemku a že tento pozemek jako vodní plocha (rybník) je využitelný samostatně; pozemek p. č. XY v k. ú. XY tudíž nikterak funkčně nesouvisí s pozemky p. č. XY a XY v k. ú. XY (mezi uvedenými pozemky je dána souvislost jen prostorová). Navíc je rozhodnutí odvolacího soudu založeno na skutkovém závěru, že účastník je vlastníkem pouze některých pozemků na okraji dotčených vodních děl a nespadá mezi ně např. ani hráz vodního díla či jiné technické zařízení. Jiné posouzení otázky funkční souvislosti a tedy připuštění dovolání neodůvodňuje ani poukaz dovolatelky na imperativ výkladu orientovaného na maximální zmírnění minulých majetkových příkoří, neboť ani ten neumožňuje soudům překročit meze restituce stanovené zákonodárcem (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , a ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. , a usnesení téhož soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. ), přičemž širší výklad pojmu „funkční souvislost“, než jak byl podán a zevrubně odůvodněn v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , by v konečném důsledku představoval modifikaci restitučních mezí stanovených zákonodárcem.

K bodu ad 2): Ohledně pozemku p. č. XY v k. ú. XY byl ve výroku I. rozsudek soudu prvního stupně výrokem I. rozsudku odvolacího soudu změněn tak, že účastníkovi se tento pozemek nevydává, a v tomto rozsahu bylo nahrazeno citované rozhodnutí správního orgánu, a ohledně pozemku parc. č. XY v k. ú. XY byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změněn výrokem II. rozsudku odvolacího soudu tak, že žaloba účastníka ve věci původně vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. o vydání tohoto pozemku byla zamítnuta. Vzhledem k tomu, že pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ), pak již s ohledem na uvedené je vyloučeno dovozovat funkční souvislost pozemku p. č. 250 v k. ú. Řeženčice s pozemkem p. č. 249 v témže katastrálním území.

K bodu ad 3): Vzhledem k tomu, že pozemek p. č. XY v k. ú. XY nebyl účastníkovi vydán, resp. se mu nevydává, nelze taktéž dovozovat jeho funkční souvislost s pozemky p. č. XY a XY v k. ú. XY; navíc platí rovněž to, co bylo uvedeno pod bodem ad 1), tedy že nárokované pozemky přiléhající k tomuto pozemku mohou být využívány samostatně.

K bodu ad 4): Pakliže pozemek parc. č. p. č. XY v k. ú. XY, vodní plocha („XY“), je nadále ve vlastnictví České republiky [účastníkovi z důvodu uvedeného pod bodem ad 1) nebyl podle vydán] a stejně tak je tomu i s pozemkem p. č. XY v k. ú. XY („XY“), pak účastníkovi nelze vydat pozemek p. č. XY v k. ú. XY, který leží mezi oběma rybníky a na němž se podle zjištění soudu prvního stupně vodní plocha nenachází (což bylo mezi účastníky řízení již před soudem prvního stupně nesporné), neboť rovněž nebyly naplněny předpoklady uvedené v , když pozemek parc. č. p. č. XY v k. ú. XY a ani pozemek p. č. XY v k. ú. XY dovolatel nevlastní ani se mu tyto pozemky podle nevydávají. Okolnost, že ve vlastnictví žalobce je rybník XY nacházející se na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY je s ohledem na uvedené taktéž nerozhodná.

K bodu ad 5): Funkční souvislost pak nelze dovozovat ani mezi účastníkem nárokovanými pozemky p. č. XY a p. č. XY v k. ú. XY a pozemkem p. č. XY v k. ú. XY („XY“), když pozemek p. č. XY v k. ú. XY („XY“) mu vydán nebyl.

Z toho, co bylo uvedeno pod body ad 2), ad 3), ad 4) a ad 5) plyne, že zodpovězení dovolatelem nastíněné otázky hmotného práva, „zda je dána funkční souvislost v případě kaskády rybníků“, by bylo jen akademické a nebylo by způsobilé přinést pro něj příznivější rozhodnutí ve sporu, nehledě již na to, že funkční souvislost mezi nárokovanou nemovitou věcí a nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle , je třeba posuzovat v každém jednotlivém případě s ohledem na konkrétní zjištěné okolnosti.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle věty první, , a v situaci, kdy dovolání účastníka bylo odmítnuto a kdy náklady žalobkyně (vzniklé jí podáním vyjádření k dovolání sepsaného advokátem) nelze v tomto případě považovat za účelně vynaložené k uplatňování nebo bránění práva. Žalující stát totiž disponuje dostatečným počtem odborných pracovníků, kteří jsou schopni zajišťovat ochranu jeho zájmů před soudy, a to případně i za využití služeb Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. , a v něm odkazovaná rozhodnutí, včetně nálezové judikatury Ústavního soudu - viz jeho nálezy ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. , a ze dne 9. 10 2008, sp. zn. ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2018

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu