Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 54/2018

11 Tcu 54/2018-7

USNESENÍ

Podle analogie , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, seusnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. , jímž bylo podle tehdy platného ustanovení rozhodnuto, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. M., rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, Spolková republika Německo, ze dne 2. 4. 1998, sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora, Spolková republika Německo, ze dne 6. 10. 1998 sp. zn. 1 StR 497/98, zrušuje.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, Spolková republika Německo, ze dne 2. 4. 1998, sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora, Spolková republika Německo, ze dne 6. 10. 1998 sp. zn. 1 StR 497/98, byl F. M. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy ve spolupachatelství podle , , , německého , a odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.

Nejvyšší soud České republiky k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení F. M. výše označeným rozsudkem německého soudu do evidence Rejstříku trestů rozhodl podle tehdy platného ustanovení , o Rejstříku trestů (dále též jen „zákon“) usnesením ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. , tak, že se údaje o tomto odsouzení F. M. výše uvedeným rozsudkem zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.

Dne 19. 9. 2018 ve věci sp. zn. , podal Krajský soud v Praze Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 10. 2000 (pozn.: správně 30. 10. 2000), sp. zn. , a to s odkazem na pravomocně skončené řízení o uznání cizozemského rozhodnutí ve výše označené věci odsouzeného F. M. Z toho lze dovodit, že jde o podnět ve smyslu § 4 odst. 4 zákona, neboť ve věci tohoto odsouzeného bylo již rozhodnuto, že se předmětné cizozemské rozhodnutí uznává na území České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení, jímž dříve rozhodl o zaznamenání údajů o odsouzení F. M. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu do evidence Rejstříku trestů.

Podle tehdy platného ustanovení § 4 odst. 2 zákona platilo, že Nejvyšší soud mohl na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkalo činu, který byl trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence byl odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Podle tehdy platného ustanovení § 4 odst. 1 zákona platilo, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky.

Podle § 4 odst. 4 zákona (v platném znění) platí, že pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle nebo 3 zákona a soud podle , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dříve podle ustanovení § 449 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním) následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do evidence Rejstříku trestů podle § 4 odst. 1 až 3 zákona se hledí jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 5 zákona).

Z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2008, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že:

I.

podle § 451 odst. 1 tr. ř. se uznává na území České republiky pravomocný rozsudek Zemského soudu Mnichov I ze dne 2. 4. 1998 sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora ze dne 6. 10. 1998 sp. zn. 1 StR 497/98, Spolková republika Německo, kterým byl F. M. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy ve spolupachatelství podle , , , Spolkové republiky Německo, přičemž podle právního řádu České republiky by tento čin byl kvalifikován jako spolupachatelství podle tr. zák., pokusu trestného činu vraždy podle tr. zák. k , odst. 2 písm. f) tr. zák. ve znění účinném do 31. 8. 1995.

II.

Podle § 451 odst. 1 tr. ř. se trest odnětí svobody na doživotí uložený citovaným cizozemským rozhodnutím podle zásad českého trestního zákona a trestní sazby § 219 odst. 2 tr. zák. přizpůsobuje na trest odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) let nepodmíněně, přičemž v jeho výkonu bude odsouzený F. M. pokračovat v České republice.

O odvolání, které proti tomuto rozsudku podala státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 10. 2008, sp. zn. tak, že:

I.

Podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku ad II., kterým bylo rozhodnuto, že se podle § 451 odst. 1 tr. ř. trest odnětí svobody na doživotí podle zásady českého trestního zákona a trestní sazby § 219 odst. 2 tr. zák., přizpůsobuje na trest odnětí svobody v trvání 15 let nepodmíněně.

II.

Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 451 odst. 3 tr. ř. se bude ve výkonu trestu uloženého F. M. na doživotí, rozsudkem Zemského soudu Mnichov I ze dne 2. 4. 1998, sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora ze dne 6. 10. 1998, sp. zn. 1 StR 497/98, Spolková republika Německo, pokračovat bez jeho přeměny.

Citovaným rozhodnutím Krajského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, byl tedy výše uvedený rozsudek Zemského soudu Mnichov I ze dne 2. 4. 1998, sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora ze dne 6. 10. 1998 sp. zn. 1 StR 497/98, Spolková republika Německo, uznán na území České republiky s účinky stanovenými v dříve platném § 453 tr. ř.

I když se současná úprava ustanovení § 4 odst. 4 zákona o Rejstříku trestů nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie (srov. , 3 tohoto zákona), a v předmětné věci jde o odsouzení soudem Spolkové republiky Německo (tedy členského státu Evropské unie), lze v posuzované věci aplikovat postup podle analogie , který upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odst. 2 nebo 3 tohoto ustanovení, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v Rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2012, sp. zn. , ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. a ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. ). Z opisu Rejstříku trestů vyžádaného Nejvyšším soudem dne 20. 9. 2018 přitom vyplývá, že u odsouzeného F. M., je pod body 7) a 8) vykazováno dvakrát totéž předmětné odsouzení cizozemským soudem. A proto, byť dané ustanovení dopadá na odsouzení soudy jiných než členských států Evropské unie, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že takový nežádoucí stav je nutno odstranit jeho analogickou aplikací.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud zrušil své usnesení ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. , ohledně zaznamenání údajů o předmětném cizozemském odsouzení F. M. do evidence Rejstříku trestů.

P o u č e n í :Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 10. 2018

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu