Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 44/2022

11 Tcu 44/2022-16

USNESENÍ

P. K.

, nar. XY, takto:

Podle §

4 odst. 4 , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam

se

usnesení

Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , jímž bylo podle tehdy platného ustanovení rozhodnuto tak, že se na odsouzení občanů České republiky P. K., nar. XY, R. S., nar. XY, O. C., nar. XY, a P. V., nar. XY, rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci ve vztahu ke všem odsouzeným dne 20. 9. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky,

ve vztahu k osobě P. K.

, nar. XY,

zrušuje

, zatímco ve vztahu k osobám R. S., O. C. a P. V. zůstává toto usnesení zcela nedotčeno.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci ve vztahu ke všem odsouzeným dne 20. 9. 2015, byli P. K., R. S., O. C. a P. V. uznáni vinnými trestnými činy krádeže, obchodování s odcizenými věcmi a nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva, výbušnin podle , , a č. 2 a 7, , č. 5 italského a zákona č. 110/75, a odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pokutě (peněžitému trestu) ve výši 180 €.

2. Nejvyšší soud České republiky k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení P. K. výše označeným rozsudkem italského soudu do evidence Rejstříku trestů rozhodl podle ustanovení , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), usnesením ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , tak, že se na odsouzení P. K. výše citovaným rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci dne 20. 9. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

3. Dne 3. 2. 2022 podal Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , ve vztahu k osobě odsouzeného P. K., a to s odkazem na pravomocně skončené řízení o uznání cizozemského rozhodnutí, konkrétně rozsudku Soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, v trestní věci tohoto odsouzeného, vedené u jmenovaného soudu pod sp. zn. . Z obsahu tohoto podání lze dovodit, že se jedná o podnět ve smyslu § 4 odst. 4 zákona, neboť ve věci odsouzeného P. K. již bylo rozhodnuto tak, že se předmětné cizozemské rozhodnutí ve vztahu k jeho osobě na území České republiky částečně uznává a částečně se neuznává, neboť skutek kvalifikovaný italským soudem jako trestný čin nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin podle italského a čl. 4 italského zákona č. 110/2075 nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky.

4. Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že výše citovaným usnesením ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , bylo Nejvyšším soudem zároveň rozhodnuto tak, že se podle hledí jako na odsouzení soudem České republiky rovněž na odsouzení týmž rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci dne 20. 9. 2015, i ve vztahu k osobám R. S., O. C. a P. V. Ve vztahu k této výrokové části usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , však žádný podnět k jejímu zrušení podán nebyl, pročež v této části, tj. ve vztahu k osobám R. S., O. C. a P. V. zůstává dané usnesení Nejvyššího soudu tímto rozhodnutím zcela nedotčeno.

5. Nejvyšší soud danou věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro zrušení shora označeného usnesení v části, v níž dříve rozhodl o zaznamenání údajů o odsouzení P. K. výše označeným rozsudkem italského soudu do evidence Rejstříku trestů.

6. Podle ustanovení § 4a odst. 3 zákona platí, že Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne o tom, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

7. Podle § 4 odst. 4 zákona platí, že pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle nebo 3 zákona a soud podle , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do evidence Rejstříku trestů podle až 3 zákona se hledí jako na odsouzení soudem České republiky ( zákona).

8. Z obsahu příslušného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. , bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se podle , 2 , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, na území České republiky částečně uznává rozsudek Soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci dne 20. 9. 2015, a to ve výroku pod body b) a c), jímž byl P. K. odsouzen pro trestné činy krádeže a obchodování s odcizenými věcmi podle , , a č. 2 a 7, , č. 5 italského , když tyto trestné činy by bylo možno podle českého práva kvalifikovat jako přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle tr. zákoníku a jako přečin krádeže podle , písm. b) tr. zákoníku za použití tr. zákoníku. Naproti tomu ve výrokové části pod bodem d) nebyl citovaný rozsudek italského soudu rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. uznán, neboť skutek kvalifikovaný italským soudem jako trestný čin nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin podle italského a čl. 4 italského zákona č. 110/2075 nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky. Citovaným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře bylo současně rozhodnuto o tom, že P. K. podle věta druhá , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, vykoná na území České republiky z italským soudem původně uloženého trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, z něhož zbývá vykonat 11 měsíců a 26 dnů, poměrnou část trestu v trvání 11 měsíců, pro jehož výkon byl podle , odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. K odvolání podanému osobou odsouzeného však byl citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. , rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2021, sp. zn. , podle , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, zrušen ve výrocích, podle nichž byl částečně uznán rozsudek Soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, byla stanovena poměrná část trestu a bylo rozhodnuto o způsobu jeho výkonu. Při nezměněném výroku o neuznání části rozsudku italského Soudu v Pordenone ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, na území České republiky pod bodem d), jímž byl P. K. odsouzen pro trestný čin nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin bylo odvolacím soudem současně nově rozhodnuto tak, že v trestní věci P. K. se podle , 2 , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, na území České republiky částečně uznává rozsudek italského Soudu v Pordenone ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci dne 20. 9. 2015, a to ve výroku pod body b) a c), jímž byl P. K. odsouzen pro trestné činy krádeže a obchodování s odcizenými věcmi podle , , a č. 2 a 7, , č. 5 italského , přičemž tyto skutky by bylo možno podle českého práva kvalifikovat jako přečin krádeže podle , písm. b) tr. zákoníku a přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle tr. zákoníku za užití tr. zákoníku. Citovaným rozsudkem odvolacího soudu bylo současně rozhodnuto o tom, že P. K. podle věta druhá , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, v České republice vykoná z původně uloženého trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, z něhož zbývá vykonat 11 měsíců a 26 dnů, poměrnou část trestu v trvání 11 měsíců, pro jehož výkon byl podle a , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

9. Ačkoli se současná úprava ustanovení § 4 odst. 4 zákona o Rejstříku trestů výslovně nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie (srov. , 3 tohoto zákona), a v předmětné věci jde o odsouzení soudem Italské republiky (tedy členského státu Evropské unie), lze v posuzované věci aplikovat postup podle ustanovení , které upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odst. 2 nebo 3 tohoto ustanovení, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v Rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát, a to podle pravidel analogie (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2012, sp. zn. , ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. , ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , a ze dne 25. 9. 2019, sp. zn. ). Byť citované ustanovení zákona o Rejstříku trestů dopadá na odsouzení soudy jiných než členských států Evropské unie, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že takový nežádoucí stav je nutno odstranit jeho analogickou aplikací i v případě odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie.

10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud zrušil své předchozí usnesení ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , o zaznamenání údajů o předmětném odsouzení P. K. italským soudem do evidence Rejstříku trestů, a to pouze ve vztahu k osobě tohoto odsouzeného, zatímco ve vztahu k osobám R. S., O. C. a P. V. zůstává dané usnesení Nejvyššího soudu tímto rozhodnutím zcela nedotčeno.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 2. 2022

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu