Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4138/2017

USNESENÍ

J. P.,

proti povinnému

S. G.

, zastoupenému JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Pardubicích, Dražkovice 181, za účasti vydražitelky

P. M.

, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666/9, pro 2 048 598,60 Kč s příslušenstvím, vedené soudní exekutorkou JUDr. Marcelou Dvořáčkovou, Exekutorský úřad Hradec Králové, pod sp. zn. 019 EX 560/14, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 3. 2017, č. j. -191, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Ve vztahu mezi vydražitelkou na straně jedné a oprávněnou a povinným na straně druhé žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 9. 2. 2017, č. j. 19 EX 560/14-150, kterým soudní exekutorka JUDr. Marcela Dvořáčková, Exekutorský úřad Hradec Králové, udělila vydražitelce příklep na vydražené nemovité věci (specifikované ve výroku I. rozhodnutí) za nejvyšší podání ve výši 2 210 000 Kč. Uvedl, že v rámci přezkumu rozhodnutí o příklepu se již nelze zabývat správností ceny dražené nemovité věci, když o ceně již bylo rozhodnuto zvláštním usnesením; závěry uvedené v dřívějším usnesení o ceně přitom byly respektovány. Návrh na zastavení exekuce nemá ve vztahu k provádění exekuce (udělení příklepu) odkladný účinek. Dalšími skutečnostmi uvedenými v odvolání se nezabýval, neboť se jedná o tvrzení o zmanipulování řízení a jeho nezákonném vedení, aniž by byla podložena konkrétní výhradou. Odvolací soud se mohl zabývat pouze tím, zda byly splněny podmínky pro udělení příklepu, a dospěl k závěru, že tomu tak bylo.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Namítá, že odvolací soud nesprávně aplikoval právní úpravu týkající se hodnocení důkazů, nevypořádal se s klíčovými námitkami a skutkovými tvrzeními povinného v odvolání, a jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, čímž bylo porušeno právo povinného na spravedlivý proces. Řízení je zatíženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jelikož odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu postrádá skutková zjištění učiněná s odkazem na příslušné důkazy, není patrné, z jakých důkazů soud vycházel a jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil. Odvolací soud rozhodl bez ústního jednání a svůj postup nezdůvodnil, přitom nebyly splněny podmínky, aby bylo rozhodnuto bez ústního jednání. Účastníkům nebylo umožněno vyjádřit se k projednávané věci a k prováděným důkazům. Poukazuje na odlišné závěry znaleckých posudků týkajících se obvyklé ceny nemovité věci. Exekuční řízení je vedeno na základě vadného rozhodnutí nalézacích soudů (z hlediska právního posouzení i z hlediska vedení řízení). Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření uvedla, že povinný kritizuje především výsledky nalézacího řízení, které již v exekučním řízení přezkoumány být nemohou, a polemizuje se stanovením vyvolávací ceny, o níž však již bylo rozhodnuto samostatným pravomocným usnesením. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „“.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. (uveřejněný pod číslem 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Dovolatelem tvrzené nesprávné hodnocení důkazů a údajné nevypořádání se se skutkovými tvrzeními povinného nesprávným právním posouzením nejsou, a dovolatel tak uplatňuje nepřípustný dovolací důvod.

Přípustnost dovolání nemohou bez dalšího založit ani námitky, jimiž dovolatel uplatňuje vady řízení (nenařízení jednání, odepření práva vyjádřit se k věci). K případným vadám řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží pouze v případě, že je dovolání přípustné ( ).

Povinný dále zpochybňuje závěry znaleckých posudků týkajících se výsledné ceny dražených nemovitých věcí, soudní exekutor je však při rozhodování o příklepu vázán pravomocným usnesením určujícím výslednou cenu nemovitých věcí, a proto mu již nepřísluší v této fázi exekučního řízení přezkoumávat takto stanovenou výslednou cenu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2017, sp. zn. ).

Výtky dovolatele stran vad nalézacího řízení a nesprávného právního posouzení věci v nalézacím řízení nejsou v projednávané věci relevantní, neboť v exekučním řízení nelze přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu a případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ].

Dovolatel uvádí, že odvolací soud se nezabýval námitkami povinného uvedenými v odvolání proti usnesení o příklepu pod čísly 1-9. Z obsahu odvolání vyplývá, že povinný brojil proti stanovené výsledné ceně nemovitých věcí, proti věcné nesprávnosti exekučního titulu (nesouhlasil s výší vypořádacího podílu) a namítal, že přestože podal návrh na zastavení exekuce, soudní exekutorka pokračovala v dražbě. Se všemi těmito námitkami se odvolací soud řádně vypořádal, resp. správně jako jedinou potenciálně relevantní posoudil námitku, že nemovité věci byly nabízeny k dražbě za nepřiměřeně nízkou vyvolávací cenu (tuto námitku pak v dané věci zhodnotil jako nedůvodnou). Pokud se týče podaného návrhu na nařízení exekuce, Nejvyšší soud dodává, že podle jeho ustálené rozhodovací praxe shledá-li k námitce povinného odvolací soud v řízení o odvolání proti usnesení o příklepu, že v době dražebního jednání zde byly důvody pro zastavení exekuce, o kterých soud měl vědět, pak změní usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje z důvodu, že při dražbě byl porušen zákon, neboť bylo draženo za situace, kdy měla být exekuce zastavena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. ). V projednávané věci povinný svůj návrh na zastavení exekuce podaný dne 13. 3. 2017 odůvodnil obdobně jako odvolání proti usnesení o příklepu, tedy že nesouhlasí s výší vypořádacího podílu přiznaného exekučním titulem, s výší nákladů exekuce a zpochybňoval závěry znaleckého posudku o ceně nemovité věci (za situace, kdy bylo již o ceně pravomocně rozhodnuto usnesením soudního exekutora). Jak bylo výše uvedeno, tyto důvody nemohou vést k zastavení exekuce ani ke změně usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje.

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Dovolatel v dovolání dále navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud nezabýval návrhem povinného na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud pro úplnost připomíná, že usnesením ze dne 24. 8. 2017, sp. zn. , odmítl dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 12. 2016, č. j. -125, jímž bylo potvrzeno usnesení soudní exekutorky JUDr. Marcely Dvořáčkové

ze dne 29. 8. 2016, sp. zn. 19 EX 560/14, o ceně nemovitých věcí; o ústavní stížnosti směřující proti zmíněným rozhodnutím vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. dosud nebylo rozhodnuto.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi oprávněnou a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 10. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu