Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2522/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Mgr. P. S., D., adresa pro doručování: D. K. n. L., zastoupeného Mgr. Petrem Burečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Jurečkova 643/20, proti povinnému V. T., N.,za účasti manželky povinného L. T., N., zastoupené JUDr. Janou Bodlákovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Cihelní 71/14, a vydražitele M. A., P.,pro 10 186 380,60 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 174/02, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 2. 2017, č. j. -432, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 25. 8. 2016, č. j. 067 EX 174/02-395, kterým exekutorský kandidát Mgr. J. K., zmocněný zástupce soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, udělil vydražiteli příklep na vydražené nemovité věci, v usnesení blíže specifikované, za nejvyšší podání 400 000 Kč. Uzavřel, že soudní exekutor postupoval v souladu s a násl. Námitky manželky povinného, že cena dražených nemovitých věcí byla určena před pěti lety, a je proto neadekvátní, a že znalec neprovedl žádné jejich ohledání, neshledal v tomto stádiu exekuce relevantní a uvedl, že s těmito námitkami se odvolací soud vypořádal již v rozhodnutí o odvolání manželky povinného proti usnesení o ceně.

Manželka povinného napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, v němž namítá, že nemovitá věc byla nesprávně oceněna v důsledku nepřiměřeně dlouhé doby mezi právní mocí usnesení o ceně a udělením příklepu. Dražební jednání, na kterém byl příklep udělen, proběhlo po pěti letech od právní moci usnesení o ceně, přičemž do doby ocenění byl šestkrát novelizován zákon o oceňování majetku, prováděcí vyhláška k tomuto byla nahrazena v roce 2013 , a ta byla do doby konání dražby třikrát novelizována. Uplynutím tak dlouhé doby se současně výrazně změnila situace na realitním trhu, změnily se okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitých věcí, a došlo tak k podstatné změně poměrů, ze kterých vycházel znalecký posudek. Ve věci měl proto být zpracován nový znalecký posudek. Odvolací soud dostatečně nereagoval na námitky dovolatelky v odvolání, ale pouze konstatoval, že se s nimi vypořádal v rozhodnutí o odvolání proti usnesení o ceně. Tím ovšem došlo k porušení práva na spravedlivý proces, zejména porušení povinnosti soudu řádně své rozhodnutí odůvodnit. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 a část první čl. II bod 2 ), dále jen „“.

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud opakovaně v rámci své rozhodovací činnosti uvedl, že soudní exekutor je při rozhodování o příklepu vázán pravomocným usnesením určujícím výslednou cenu nemovitých věcí, stejně jako usnesením o dražební vyhlášce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. ). V této fázi exekučního řízení proto soudnímu exekutorovi nepřísluší přezkoumávat stanovenou výslednou cenu nemovité věci.

Pravomocné rozhodnutí o ceně lze výjimečně změnit, pokud by došlo k natolik podstatné změně poměrů, z nichž vycházel znalecký posudek při ocenění nemovitých věcí, že by určená odhadní cena nemohla nadále obstát, např. z důvodu podstatného znehodnocení stavby živelní pohromou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. ). Žádnou námitku, z níž by bylo možné na takovou změnu poměrů usuzovat, však dovolatelka nevznesla, v odvolání pouze zcela nekonkrétně poukazovala na změnu „stavebně technického stavu“ nemovitých věcí a změnu cen nemovitostí (odvolání je založeno na č. l. 415 exekučního spisu),v dovolání na novelizace zákona o oceňování nemovitostí a přijetí nové vyhlášky k tomuto zákonu a na odlišnou situaci na realitním trhu. Z dovolatelkou namítaných skutečností nelze dovodit, že by měly za následek stanovení takové odhadní ceny, vedle níž by již stanovená cena nemohla obstát. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že smyslem relativně samostatné fáze řízení o určení výsledné ceny nemovité věci je stanovení podkladu pro nejnižší podání, nikoli určení ceny, za kterou bude skutečně prodána; případná vyšší tržní cena nemovité věci se projeví při samotné dražbě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. ).

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvodu se od ní odchýlit, Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi oprávněným a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 6. 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu