Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2482/2018

22 Cdo 2482/2018-756

USNESENÍ

F. M.,

R. K.,

zastoupenému JUDr. Janou Mikulovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Hlavní třída 1023/55, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2018, č. j. -728, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 27. 7. 2017, č. j. -692, uložil žalobci jako správci konkursní podstaty úpadkyně J. K. povinnost zaplatit pohledávky za úpadkyní – manželkou žalovaného – specifikované ve výroku I. a žalovanému uložil zaplatit žalobci na vypořádací podíl ze zaniklého společného jmění manželů částku 360 713,98 Kč (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení vzniklých státu i účastníkům řízení (výrok III. a IV.).

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobce i žalovaného rozsudkem ze dne 24. 1. 2018, č. j. -728, rozsudek soudu prvního stupně změnil následovně: žalobci i žalovanému uložil povinnost zaplatit pohledávky blíže určené ve výroku I. a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu částku 1 750 Kč (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů nalézacího i odvolacího řízení (výrok III. a VI.), o náhradě nákladů státu (výrok IV.), a žalovanému uložil povinnost zaplatit státu (Okresnímu soudu v Bruntále) na soudním poplatku částku 1 000 Kč (výrok V.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Namítá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Uvádí, že soud zahrnul do masy společného jmění závazky, které jej však netvořily. Na druhou stranu nevypořádal investice ze společného jmění do nemovitostí ve výlučném vlastnictví manželky žalovaného, i když byly v tomto řízení prokázány. Nesouhlasí rovněž se skutkovými zjištěními soudů obou stupňů ohledně movitých věcí tvořících (podle tvrzení žalovaného) společné jmění manželů. V dovolání také napadá postup žalobce při správě konkursní podstaty a prodeji nemovitostí ve výlučném vlastnictví úpadkyně. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Jelikož odvolací soud vydal rozhodnutí po 30. 9. 2017, projednal Nejvyšší soud dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “; srov. čl. II odst. 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , jež jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

, stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, o kterou takovou právní otázku jde a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

Žalovaný v dovolání řádně nevymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti. Uvádí, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.“ Z obsahu dovolání však není patrno, o které konkrétní právní otázky jde a od které ustálené rozhodovací praxe se při řešení těchto otázek měl odvolací soud odchýlit. Žalovaný na žádnou ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu neodkazuje.

V podstatné části dovolání žalovaný napadá skutková zjištění odvolacího soudu (např. ohledně tvrzených investic do nemovitostí ve výlučném vlastnictví manželky žalovaného či movitých věcí, které se měly nacházet v těchto nemovitostech). Dovolatel ovšem v souvislosti s provedeným dokazováním pouze polemizuje s procesním postupem odvolacího soudu s tím, že hodnocení důkazů by mělo být jiné, aniž řádně formuluje (v souvislosti s provedeným dokazováním) otázku procesního práva, na níž by bylo rozhodnutí odvolacího soudu založeno.

Pouhá polemika se skutkovými zjištěními odvolacího soudu, aniž by dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu , rovněž nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s (srov. odst. 24 – 27 nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. , dostupného na nalus.usoud.cz). V takovém případě je ovšem dovolací soud skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů vázán a není oprávněn je v rámci dovolacího řízení přezkoumávat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. , ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. , a nálezem Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání rovněž nemohou založit námitky žalovaného směřující do právního posouzení věci, neboť pouhá polemika dovolatele s právním posouzením věci, aniž by dovolatel formuloval konkrétní právní otázku a uvedl, který z předpokladů přípustnosti považuje za splněný (a toto se rovněž nepodávalo z obsahu dovolání), nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání nezakládají ani námitky žalovaného, kterými žalovaný napadá postup žalobce při správě konkursní podstaty a prodeji nemovitostí tvořících výlučné vlastnictví úpadkyně, neboť otázky týkající se správy konkursní podstaty a prodeje nemovitostí tvořících výlučné vlastnictví úpadkyně nebyly předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů.

Opodstatněná rovněž není námitka žalovaného, že odvolací soud vůbec nerozhodl o investicích, které měly být vynaloženy na výlučný majetek jeho manželky. Odvolací soud totiž uzavřel, že nepovažuje tyto investice za prokázané, a proto je při vypořádání společného jmění žalovaného a úpadkyně nezohlednil.

Z uvedeného se podává, že dovolatel nedostál zákonnému požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání. Z těchto důvodů dovolání trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( a ).

Dovolání žalovaného v části, ve které napadá výroky rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, není podle přípustné.

Jelikož dovolání v části trpí vadami, pro něž nelze v řízení pokračovat ( a ), a v části není podle přípustné, Nejvyšší soud jej podle odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2018

Mgr. David Havlík předseda senátu