Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2859/2018

23 Cdo 2859/2018-249

USNESENÍ

B. Braun Avitum s.r.o.,

KAZIKO a.s.,

se sídlem v Praze 9, Pod Turnovskou tratí 182/18, PSČ 198 00, IČO 26693054, zastoupené Mgr. Radomilem Kožuským, advokátem, se sídlem v Praze, Nekvasilova 692/29, PSČ 186 00, o zaplacení částky 1 367 374,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2018, č. j. -214, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 17 037 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Kateřiny Pojman Lukešové, advokátky, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, PSČ 530 02.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 30. května 2017, č. j. -124, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 367 374,25 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 6. ledna 2015 do zaplacení (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. března 2018, č. j. -214, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I změnil jen tak, že žaloba o zaplacení 8,05% úroku z prodlení z částky 1 367 374,25 Kč za dobu od 6. ledna 2015 do 24. července 2015 se zamítá, jinak se rozsudek v tomto výroku a ve výroku pod bodem II potvrzuje (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky doručení a účinků jednostranného započtení ze dne 9. září 2015, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Navrhla, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že se žaloba zamítá, event. zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s právními závěry odvolacího soudu. Dovolání nepovažuje za přípustné, neboť námitky žalované se týkají zjištění skutkového stavu věci a vad řízení, které nemohou založit přípustnost dovolání. Žalobkyně navrhla odmítnutí, event. zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou řádně zastoupenou podle , posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Žalovaná podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy i do první části výroku pod bodem I, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I jen tak, že žaloba o zaplacení 8,05% úroku z prodlení z částky 1 367 374,25 Kč za dobu od 6. ledna 2015 do 24. července 2015 se zamítá. K podání dovolání je však oprávněn (subjektivně legitimován) podle toliko ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala určitá újma odstranitelná rozhodnutím dovolacího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 28, svazek 3, ročník 1998), v němž (jakož i v dalších svých rozhodnutích – např. v rozhodnutí ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. ) Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož k podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší]. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované je v této části subjektivně nepřípustné, bylo-li uvedenou částí prvního výroku odvolacího soudu rozhodnuto ve prospěch žalované.

Nejvyšší soud se poté zabýval otázkou přípustnosti dovolání ve zbývajícím rozsahu.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ).

Dovolatelka sice v nyní posuzované věci vymezila právní otázku, při jejímž řešení se odvolací soud měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jedná se, jak shora uvedeno, o právní otázku doručení a účinků jednostranného započtení ze strany žalobkyně zásilkou zaslanou žalované dne 9. září 2015, když dovolatelka současně označila dva rozsudky Nejvyššího soudu, od nichž se měl odvolací soud odchýlit – od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. , a rozsudku ze dne 1. prosince 2010, sp. zn. . Podstatou dovolacích námitek žalované je však ve skutečnosti tvrzení dovolatelky, že předmětný zápočet jí nebyl doručen. Nutno konstatovat, že se jedná o tvrzení dovolatelky, jemuž neodpovídají skutková zjištění soudu prvního stupně, z nichž vycházel i odvolací soud; takové skutkové zjištění nalézací soudy neučinily. Dovolatelka si tak vytváří vlastní skutkový stav – tím však nemohou být zpochybněny právní závěry odvolacího soudu. Nejvyšší soud k tomu poznamenává, že již ve svém rozhodnutí ze dne 25. září 2013, sp. zn. , přijal závěr, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (obdobně např. v rozhodnutích Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2013, sp. zn. , ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. ). Obdobně i kritika dovolatelky ke zjištění odvolacího soudu, podle nějž předmětná zásilka z 9. září 2015 obsahovala vedle oznámení o postoupení pohledávek i jednostranný zápočet čtyř pohledávek vůči žalované v celkové výši 1 997 055 Kč, má povahu čistě skutkovou.

Co se týče nesouhlasu dovolatelky s tím, že v řízení nebyly provedeny všechny důkazy navrhované dovolatelkou, např. znalecký posudek na zjištění gramáže zásilky ze dne 9. září 2015 nebo opětovné výslechy některých svědků, je nutno konstatovat, že podle může přípustnost dovolání založit jen skutečnost, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, tedy otázky právní. Případné vady řízení nemohou založit přípustnost dovolání podle K vadám řízení by dovolací soud mohl přihlédnout jen tehdy, bylo-li by dovolání přípustné ( ). Tvrzení těchto vad tedy přípustnost dovolání taktéž nezakládá.

Nad rámec výše uvedeného je třeba poukázat na skutečnost, že ani námitka dovolatelky ohledně nevyhovění jejího požadavku na opravu protokolace v řízení před soudem prvního stupně nemůže ovlivnit závěr o nepřípustnosti dovolání. Dovolání v této části neobsahuje vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání ( ), je proto vadné a tuto vadu již nelze po uplynutí dovolací lhůty odstranit ( , ).

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. 8. 2018

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu