Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1356/2018

33 Cdo 1356/2018-403

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně E. Z., zastoupené JUDr. Danou Hanákovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Hurbanova 1279/6, proti žalovanému M. K., zastoupenému Mgr. Davidem Pohořalem, advokátem se sídlem České Budějovice, Krajinská 44/10, o povinnosti odstranit vadu spočívající v nadměrném výskytu radonu, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 11. 2017, č. j. -381, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. 11. 2017, č. j. -381, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 7. 2017, č. j. -340, ve výroku I., jímž byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti žalovanému odstranit do tří měsíců od právní moci rozsudku vadu spočívající v nadměrném výskytu radonu ve stavbě, kterou vybudoval na základě smlouvy o dílo ze dne 20. 3. 2011, tak, aby byla schopna řádného užívání, a ve výroku III. o nákladech řízení státu; ve výroku II. o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky jej změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srovnej čl. II bod 2 ; dále jen „ “), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Obligatorní náležitostí dovolání je údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (podle ). Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, není naplněn ani tehdy, vymezí-li dovolatel v dovolání pro řešení určité právní otázky více předpokladů přípustnosti, které si vzájemně konkurují (vzájemně se vylučují). I v takovém případě dovolání trpí vadou, neboť neobsahuje náležitosti podle ustanovení (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. ). Tak tomu bylo i v nyní projednávané věci, neboť žalobkyně se v úvodu svého dovolání vyjadřuje k otázce jeho přípustnosti obecně tak, že „shora specifikovaná právní věc nebyla v rozhodování dovolacího soudu jako celek vyřešena a dovolací soud by měl vyřešenou právní otázku posoudit jinak.“

Žalobkyně požadavku na řádné vymezení přípustnosti dovolání dostála pouze ve vztahu k právní otázce, zda žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že jako zhotovitel ji neupozornil na nutnost provést „protiradonovou izolaci domu společností mající k tomu oprávnění a do vyřešení této otázky ve stavbě nepokračovat“, kterou považuje za odvolacím soudem vyřešenou v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. . Takto vymezená právní otázka však nečiní dovolání přípustným. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně zjistil, že předmětem smlouvy o dílo, kterou účastníci uzavřeli, byly dílčí dodávky stavby, mezi něž nepatřilo provedení protiradonové izolace domu. Na základě tohoto zjištění, které je v dovolacím řízení nezpochybnitelné, věc právně posoudil tak, že žalovaný neměl ve smyslu , , účinného do 31. 12. 2013 ( ; dále jen „obč. zák.“), povinnost upozornit žalobkyni na vadu spočívající v nedostatečné ochraně proti pronikání radonu z podloží, neboť nejde o vadu díla, které prováděl žalovaný. Závěr, že upozorňovací povinnost zhotoviteli ve smyslu obč. zák. svědčí pouze v souvislosti s jím zhotovovaným dílem, obstojí ve světle rozhodovací praxe dovolacího soudu (srovnej např. rozhodnutí ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , v nichž dovolací soud vyslovil právní názor, že zhotovitel má upozorňovací povinnost pouze ve vztahu k jím prováděnému dílu). Odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. je nepřiléhavý v prvé řadě z tohoto důvodu, že se jednalo o obchodní závazkový vztah, nadto i zde je povinnost zhotovitele upozornit na vady díla spojována pouze s dílem jím zhotoveným.

Z hlediska přípustnosti (a důvodnosti) dovolání jsou bezcenné námitky žalobkyně směřující proti správnosti zjištěného skutkového stavu, že žalovaný nebyl smluvně zavázán provést protiradonovou izolaci domu, z něhož odvolací soud vyšel při právním posouzení věci. Žalobkyně přehlíží, že správnost skutkových zjištění ani způsob provádění jednotlivých důkazů nebo výsledek jejich hodnocení promítající se do skutkových zjištění, nelze v dovolacím řízení regulérně zpochybnit. Dovolací soud je skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem vázán (viz a contrario). Uplatněním dovolacího důvodu podle není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud při právním posouzení věci.

Ve vztahu k ostatním nastoleným právním otázkám - aplikace obč. zák., přihlédnutí k a , , i absence řádné poučovací povinnosti soudu ve smyslu a - dovolání neobsahuje náležitost vyžadovanou , a to vymezení přípustnosti dovolání. Protože žalobkyně tuto vadu včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. ) neodstranila, dovolací soud nemohl v tomto rozsahu v dovolacím řízení pokračovat.

Žádá-li žalobkyně o přezkum nákladových výroků, pak přehlíží, že podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 není dovolání proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení objektivně přípustné (srovnej ).

Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 5. 2018

JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu