Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2374/2016

33 Cdo 2374/2016-440

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. B., zastoupeného JUDr. Karlem Polákem, advokátem se sídlem Kutná Hora, Lorecká 465, proti žalované CNC - model s. r. o. se sídlemPraha 3 - Žižkov, V Kapslovně 2770, identifikační číslo 272 30 058, zastoupené Mgr. Jiřím Schüllerem, advokátem se sídlem Praha 8, U Sluncové 666/12a, o odstranění vad díla, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2016, č. j. -403, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 30. 10. 2014, č. j. -268, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 12. 12. 2014, č. j. -295, uložil žalované na svůj náklad odstranit vadu díla - střešního pláště na domě žalobce v R. spočívající v netěsnosti střešního pláště vůči sněhu do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 2.160 Kč se specifikovanými úroky z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky III. a IV.). Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce (objednatel) měl v úmyslu vyměnit střešní plášť na domě bez čp. na pozemku v R.. Žalovaná (zhotovitelka) na jeho žádost vypracovala několik nabídek, mimo jiné i na krytinu Stodo 12; všechny obsahovaly hydroizolační fólii (dále jen „fólie“). Následně se žalobce rozhodl svůj záměr realizovat na domě v R.. Po vypracování cenové nabídky žalovanou uzavřeli účastníci dne 29. 7. 2010 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výměna stávající (pálené) střešní krytiny za materiál Stodo 12 (rovněž pálenou střešní krytinu), výměna klempířských prvků a oprava komína za sjednanou cenu. Cenová nabídka ani smlouva o dílo neobsahovaly instalaci fólie. Soud prvního stupně neuvěřil jednateli žalované P. P. a svědku P. K., že žalobci nabízeli na dům variantu s fólií, že ho poučovali o vhodnosti jejího použití a že žalobce jejich doporučení odmítl a výslovně požadoval výměnu střešní krytiny bez použití fólie. Přihlédl k tomu, že své výpovědi v průběhu řízení měnili a že jejich pravdivost nebyla podpořena žádným dalším důkazem; vyhodnotil je proto jako účelové a nevěrohodné. Žalovaná žalobci dílo předala dne 25. 8. 2010 a žalobce jí zaplatil sjednanou cenu. V průběhu záruční doby žalobce u žalované reklamoval netěsnost střešního pláště vůči zafoukávání sněhu s požadavkem na odstranění vady, což žalovaná odmítla. Soud prvního stupně ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem Ing. Lubošem Káně vzal za prokázané, že skládaná střešní krytina z tašek není těsná proti pronikání větrem hnaného deště a sněhu v důsledku přirozených netěsností ve spárách mezi taškami. Její těsnost se zajišťuje doplňkovými opatřeními. Příčinou netěsnosti střechy na domě vůči sněhu je absence souvislé hydroizolační vrstvy ve skladbě střechy pod krytinou. Výrobce střešní krytiny žalobci sdělil, že podle norem a pravidel není skládaná krytina těsná vůči prachu a prachovému sněhu. Není-li zajištěna ochrana vnitřního prostředí pod střechou před vodou proniklou skládanou krytinou (včetně sněhu) umístěním hydroakumulační vrstvy na podlaze podkroví (tak jako v případě žalobcova domu), je použití fólie nezbytné. Z takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dovodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo v souladu s , , ve znění do 31. 12. 2013 (viz. ; dále jen „obč. zák.“). Protože žalovaná nepostupovala při výměně střešního pláště s náležitou odbornou péčí, vykazuje dílo vadu způsobující zafoukávání sněhu do půdního prostoru domu, za kterou žalovaná odpovídá. Jelikož žalobce vadu vytknul včas, soud prvního stupně shledal požadavek žalobce na bezplatné odstranění vady opodstatněným.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 1. 2016, č. j. -403, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal, aby na svůj náklad odstranila vadu díla - střešního pláště na domě žalobce v R. spočívající v netěsnosti střešního pláště vůči sněhu, zamítl (výrok I.), ve výroku II. jej potvrdil (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů. Odvolací soud zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně (účastnické výpovědi žalobce a jednatele žalované P. P., výslech svědka P. K., znalecký posudek vypracovaný znalcem Ing. Lubošem Káně, smlouvu o dílo s cenovou nabídkou, cenové nabídky žalované z 12. 4. 2010 a 16. 7. 2010, předávací protokol ze dne 25. 8. 2010, elektronický přípis žalobce ze dne 24. 8. 2012 a přípis právního zástupce žalobce adresovaný žalované ze dne 14. 1. 2013) a dokazování doplnil výslechem znalce Ing. Luboše Káně. Po zhodnocení provedených důkazů po skutkové stránce uzavřel, že předmětem smlouvy ze dne 29. 7. 2010 byla výměna střešní krytiny, klempířských prvků a oprava komínu na žalobcově domě v R. za sjednanou cenu podle cenové nabídky žalované. Součástí díla nebyla fólie. Odvolací soud uvěřil žalované, že ačkoli žalobce poučila o vhodnosti použití fólie, žalobce ji výslovně odmítl a součástí objednávky ji neučinil. Výpověď jednatele žalované P. P. a svědka P. K. vyhodnotil jako hodnověrné na základě úvah, že v zásadních bodech se shodovaly a potvrzovaly, vyznívaly logicky vzhledem k četnosti případů (95 %), kdy se na střechy instalují fólie, a k pochopitelné snaze žalované dosáhnout vyššího zisku a usnadnit si stavební práce bez potřeby dočasného zakrývání obnažené střechy. Naproti tomu (na rozdíl od soudu prvního stupně) neuvěřil tvrzení žalobce, že žalovaná mu instalaci fólie při výměně střešní krytiny na domě nedoporučovala, které shledal nevěrohodným ve světle zjištění (učiněného z cenových kalkulací - nabídek z 12. 4. 2010 a 16. 7. 2010), že v rámci předcházejících jednání a nabídek na výměnu střešního pláště u domu bez čp. bylo vždy uvažováno o fólii; bylo by nelogické, podle odvolacího soudu, aby se tak nedělo i v případě střechy na domě. Závěru o nevěrohodnosti tvrzení žalobce nasvědčovalo i to, že své výpovědi měnil; nejprve připustil, že ohledně domu bez čp. konzultoval se svědkem K. problematiku fólie, která mu byla doporučena, později však před odvolacím soudem uvedl, že tomu tak nebylo. Z výslechu znalce Ing. Luboše Káně, který stvrdil vypracovaný znalecký posudek, odvolací soud zjistil, že žalovaná instalovala latě a tašky na střechu domu žalobce řádně, a to i s ohledem na vytknutou vadu zafoukávání sněhu. V době provádění díla platná ČSN č. 73-1901 pouze doporučovala (neukládala) firmám provádějícím výměnu střešní krytiny povinnost instalovat hydroizolační vrstvu (tzv. fólii). S odkazem na závěry znaleckého posudku a výpověď znalce odvolací soud dospěl k závěru, že výměna střešního pláště na domě žalobce bez instalace fólie vadou díla není. Po právní stránce uzavřel, že žalobci právo z odpovědnosti za vadné provedení opravy nevzniklo.

Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež žalovaná navrhla odmítnout, resp. zamítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „ “ (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3).

Podle rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Tuto otázku je povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé z nich zvlášť. Uvedené zásady se přitom uplatní i ve vztahu k námitce porušení základních práv a svobod. V nejnovějších nálezech ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. , a ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. , Ústavní soud zaujal právní názor, že námitka porušení základních práv a svobod bez vymezení přípustnosti dovolání podle a řádného uplatnění dovolacího důvodu podle nenahrazuje splnění povinnosti uvedené v dovolatelem, neboli samotné uplatnění námitky porušení základních práv a svobod neznamená, že by v takovém případě bylo dovolání projednatelné, aniž by obsahovalo náležitosti stanovené v , anebo nesplňovalo předpoklady jeho přípustnosti podle

Žalobce námitkou, že odvolací soud neměl přihlížet k tvrzení žalované, že jej upozorňovala na vhodnost použití fólie, neboť je uvedla až po uplynutí lhůty poskytnuté účastníkům k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc v souvislosti s poučením podle , vytkl vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vady řízení však od 1. 1. 2013 nejsou přípustným dovolacím důvodem. Aby se dovolací soud mohl procesní vadou zabývat, musela by být splněna podmínka vyplývající z věty druhé (tj. že dovolací soud shledá dovolání přípustným z jiného důvodu), případně jestliže by taková vada sama představovala v rámci uplatněného dovolacího důvodu otázku procesního práva, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo, resp. záviselo a ve vztahu k níž by dovolatel vymezil předpoklady přípustnosti dovolání ( až 3 ve spojení s ). Za situace, kdy žalobce vytkl uvedenou vadu ve smyslu věty druhé , není způsobilá sama o sobě přípustnost dovolání založit.

Ani námitka nepřezkoumatelnosti právního posouzení věci odvolacím soudem pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů přípustnost dovolání nezakládá, byť žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. ) a Ústavního soudu (nález sp. zn. ), s nimiž - podle jeho mínění - je napadené rozhodnutí v rozporu, neboť jeho odůvodnění neobsahuje zákonem ( ) vyžadovanou náležitost právně kvalifikační úvahu tak, aby bylo zřejmé, která konkrétní právní pravidla chování a z jakých důvodů byla na zjištěný skutkový stav použita. Vznáší výhrady proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, že dílo bylo provedeno řádně ve smyslu obč. zák. a že reklamovaná vada není vadou díla ve smyslu obč. zák. Právní posouzení považuje za kusé, z rozsudku nelze zjistit, jakými úvahami se soud při právním posouzení věci řídil, když se omezuje na pouhou citaci ustanovení , a obč. zák. Z odůvodnění napadeného rozsudku není zřejmé, jaký význam na právní posouzení věci měl učiněný skutkový závěr, že žalovaná jej poučila o vhodnosti použití fólie. V této souvislosti cituje ustanovení , obč. zák. a prezentuje názor, podle něhož vadou díla je i taková vada, která byla způsobena nevhodností pokynů objednatele, a okolnost, zda zhotovitel upozornil objednatele na nevhodnost pokynů, má význam jen pro posouzení, zda zhotovitel za vadu odpovídá, a nikoli pro posouzení, zda o vadu jde či nikoli.

V rozsudku ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněném pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu dovolání - na újmu uplatnění práv dovolatele. Poměřováno těmito závěry, rozsudek odvolacího soudu, pokud jde o vytýkaný závěr, není nepřezkoumatelný. Z odůvodnění napadeného rozsudku (byť vskutku do jisté míry strohého) se podává, že odvolací soud smlouvu uzavřenou účastníky, jejíž předmětem byla výměna stávající střešní krytiny bez instalace fólie podle požadavku žalobce, právně kvalifikoval jako smlouvu o dílo podle § 631 obč. zák., resp. jako smlouvu o opravě věci podle § 652 obč. zák. (coby zvláštní druh smlouvy o dílo), u níž je odpovědnost zhotovitele za vady opravy upravena v § 653 obč. zák. Dále dovodil, že žalobce sice uplatnil vadu spočívající v netěsnosti střechy vůči zafoukávání sněhu v záruční době (§ 654, § 655 obč. zák.), avšak ze zjištění, že žalovaná nainstalovala latě a tašky na střechu žalobce řádně a že výměna střešní krytiny na domě žalobce bez instalace fólie není vadou díla (podle závěru znalce, na jehož závěry odvolací soud odkázal, pronikání sněhu pod střešní skládanou krytinu je vlastností této střešní krytiny), právně uzavřel, že žaloba požadující (bezplatné) odstranění vady střešního pláště na domě žalobce žalovanou není opodstatněná. Zjevně tedy dospěl k závěru, že žalobci nevzniklo právo z odpovědnosti za vady opravy. Z odůvodnění rozsudku se podává, že odvolací soud okolnost, že žalovaná žalobce o vhodnosti použití fólie poučila, zmínil jen jako obiter dictum (navíc). Dovolací soud tudíž nesdílí přesvědčení žalobce, že napadené rozhodnutí, byť - přísně vzato - nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, je nepřezkoumatelné. Ostatně namítaný nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí nebyl na újmu uplatnění práv žalobce, který byl schopen na odůvodnění rozsudku reagovat projednatelným dovoláním.

Žalobce dále dovozuje přípustnost dovolání s odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. 521/05, sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. , dále na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. , z nichž cituje vybrané pasáže, a namítá, že rozsudek odvolacího soudu je zatížen vadami, které představují popření jeho práva na spravedlivý soudní proces zaručený d a Evropské úmluvy o lidských právech. Má za to, že odvolací soud při reprodukci a interpretaci provedených důkazů (zejména znaleckého posudku, výpovědí znalce, účastníků řízení a svědka K.) nepostupoval v souladu s a ; v rozporu s jejich obsahem z nich činil závěry, které z nich nevyplývají, při jejich hodnocení přihlížel pouze ke skutečnostem, jež svědčily ve prospěch žalované, zatímco ke skutečnostem, které svědčily v jeho prospěch, nepřihlížel, takže skutkové a právní závěry odvolacího soudu nemají oporu v provedených důkazech.

Ačkoli žalobce své výhrady označuje za vady řízení, ve skutečnosti (posuzováno podle jejich obsahu) odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl na základě nesprávně, popř. neúplně zjištěného skutkového stavu věci. Argumentací, že znaleckým posudkem a výpovědí znalce bylo prokázáno, že příčinou reklamované vady je absence fólie, jejíž použití bylo nezbytné, a že provedenými důkazy nebylo prokázáno, že přes poučení žalované o vhodnosti použití fólie, objednal výměnu střešní krytiny bez fólie, žalobce odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl na základě nesprávně, popř. neúplně zjištěného skutkového stavu věci; rozebírá výpovědi účastníků, svědka a znalce a další v řízení provedené důkazy, přičemž podrobně konfrontuje hodnocení jednotlivých důkazů a z nich učiněná zjištění odvolacím soudem s vlastním hodnocením důkazů z hlediska věrohodnosti a závažnosti a z nich dovozuje odlišná zjištění. Žalobce přehlíží, že dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a že správnost skutkových zjištění, jakož i samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, nelze v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Nesprávná, popř. neúplná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Z toho, že žalobce v dovolání na podkladě vlastního subjektivního hodnocení v řízení provedených důkazů předkládá vlastní verzi, nelze dovozovat, že hodnocení důkazů odvolacím soudem je v extrémním rozporu s jím vyvozenými závěry. Zákon nepředepisuje, a ani předepisovat nemůže, pravidla, z nichž by mělo vycházet jak hodnocení jednotlivých důkazů, tak hodnocení jejich vzájemné souvislosti. Je tomu tak proto, že hodnocení důkazů je složitý myšlenkový postup, jehož podstatou jsou jednak dílčí, jednak komplexní závěry soudce o věrohodnosti zpráv získaných provedením důkazů, jež jsou pak podkladem pro závěr o tom, které skutečnosti účastníky tvrzené má soudce za prokázané, a jež tak tvoří zjištěný skutkový stav. Základem soudcova hodnotícího postupu jsou kromě lidských a odborných zkušeností pravidla logického myšlení, která tradiční logika formuluje do základních logických zásad. Je na zvážení soudu (viz zásada volného hodnocení důkazů - ve spojení s ), kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost a věrohodnost. Důkazům, které byly v řízení provedeny a následně zhodnoceny, odpovídá zpochybňovaný skutkový závěr, že žalovaná provedla výměnu střešní krytiny na domě žalobce bez instalace fólie podle jeho výslovné objednávky a že (tudíž) absence fólie není vadou díla, resp. provedené opravy; není zde extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, který by dosáhl značné intenzity, a hodnocení důkazů není založeno na libovůli. Žalobce svými námitkami pouze prosazuje vlastní (subjektivní) úsudek o závažnosti, pravdivosti a věrohodnosti provedených důkazů. Ani ohledně těchto námitek není dovolání přípustné.

Konečně žalobce spatřuje přípustnost dovolání v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, a to, „zda netěsnost střešního pláště obytného domu vůči sněhu, ve kterém podlaha půdy, resp. strop prvního nadzemního podlaží neobsahuje hydroakumulační vrstvu, která by bránila průniku vody do stropní konstrukce, představuje vadu díla, spočívajícího ve výměně tohoto střešního pláště, za kterou zhotovitel - dodavatel (podnikatel) odpovídá objednavateli - spotřebiteli, a zda takto provedené dílo lze považovat za řádně provedené“. Má za to, že nastolená otázka v sobě zahrnuje dílčí - dosud dovolacím soudem nevyřešené - otázky 1/ zda lze za řádně provedené dílo považovat dílo spočívající ve stavebních pracích, které nesplňují technické požadavky na výstavbu stanovené ve , účinné v době provedení díla, 2/ zda řádně provedené dílo musí v případě, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, splňovat požadavky na poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb podle , o ochraně spotřebitele, a 3/ zda je vadou díla ve smyslu obč. zák. i taková vada, která vznikla v důsledku nevhodnosti pokynů objednatele. Protože však napadené rozhodnutí na řešení těchto otázek nespočívá (a ani na nich spočívat nemohlo vzhledem ke skutkovému základu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem), nečiní jejich nastolení k dovolacímu přezkumu dovolání přípustným.

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání odmítl ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 20. prosince 2017

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu