Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 218/2018-187

27 Cdo 218/2018-187

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky V. T. L., zastoupené Mgr. Lucií Horákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 317/5, PSČ 120 00, za účasti 1) I. H., zastoupené Mgr. Michalem Krčmou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Štupartská 599/4, PSČ 110 00, a 2) BYTOVÉHO DRUŽSTVA KŘIVENICKÁ 406-408, se sídlem v Praze 8, Křivenická 407/4, PSČ 181 00, identifikační číslo osoby 25131346, zastoupeného JUDr. Jiřím Šídlem, advokátem, se sídlem v Horoměřicích, Malá 967, PSČ 252 62, o určení členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2017, č. j. -160, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. prosince 2016, č. j. -125, zamítl návrh na určení, že do dědictví po J. L. nespadá členský podíl v BYTOVÉM DRUŽSTVU KŘIVENICKÁ 406-408 (dále jen „družstvo“) [výrok I.], zamítl návrh na určení, že navrhovatelka je členkou družstva (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.).

K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Nejvyšší soud přijal při výkladu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), následující závěry:

1) Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená podle ustanovení § 230 obch. zák. nemusí mít písemnou formu; jestliže písemnou formu nemá, musí dosavadní člen družstva písemně oznámit družstvu převod členských práv a povinností a nabyvatel musí vyslovit s převodem písemný souhlas (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. ledna 2002, sp. zn. , usnesení Nejvyššího ze dne 18. března 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 16/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 24. srpna 2010, sp. zn. , ze dne 31. května 2011, sp. zn. , a ze dne 10. února 2016, sp. zn. ).

2) Ke vzniku dohody o převodu práv a povinností spojených se členstvím v bytovém družstvu je nezbytná řádná identifikace účastníků dohody a bytového družstva, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti vztahují, určení (rozsahu) převáděných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení, zda jde o převod úplatný či bezúplatný, a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny nebo způsobu jejího určení (viz důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 31/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jímž byly překonány závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2001, sp. zn. , a ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. , na které poukazuje dovolatelka).

3) V oznámení o převodu členství ve smyslu § 230 obch. zák. musí dosavadní člen přinejmenším označit dohodu o převodu členských práv a povinností, na jejímž základě k převodu došlo, identifikovat její účastníky a bytové družstvo, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti vztahují, a vymezit převáděná práva a povinnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 94/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka uzavřela se svým synem J. L. ústní bezúplatnou dohodu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu a ze dne 1. února 2010 označená jako „Dohoda o převodu členství v bytovém družstvu - předložení“ doručená družstvu je písemným oznámením dosavadního člena o převodu členství (členských práv a povinností), obsahujícím písemný souhlas nabyvatele s převodem ( in fine obch. zák.), je v souladu se shora citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Na uvedeném ničeho nemění ani poukaz dovolatelky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2008, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2012, sp. zn. . Za situace, kdy dovolatelka netvrdila ani neprokazovala, že jí náležejí členská práva a povinnosti vztahující se k více družstevním bytům (resp. k bytům ve vlastnictví více bytových družstev), nelze než uzavřít, že převáděná práva a povinnosti (jejich rozsah) byly v dohodě o jejich převodu i v písemném oznámení převodu družstvu vymezeny dostatečně určitě.

A konečně, namítá-li dovolatelka, že se odvolací soud nezabýval jejím tvrzením o podjatosti soudkyně rozhodující o věci v řízení před soudem prvního stupně, vytýká tím odvolacímu soudu toliko vadu řízení (opomenutí odvolací námitky), jež není způsobilým dovolacím důvodem (srov. ); dovolatelka v souvislosti s ní Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí spočívá a jež by splňovala předpoklady vymezené v

Jelikož dovolání bylo odmítnuto, Nejvyšší soud o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. července 2017, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o , a , když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto, I. H. a družstvu však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Vyjádření družstva k dovolání obsahuje pouhé obecné přitakání závěrům odvolacího soudu. Nejvyšší soud proto nepovažuje náklady vynaložené na takový úkon právní služby za účelně vynaložené ve smyslu a družstvu náhradu nákladů dovolacího řízení vůči navrhovatelce nepřiznal.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. března 2018

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu