Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4751/2017-248

28 Cdo 4751/2017-248

U S N E S E N Í

Římskokatolické farnosti Bavorov

1)

České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČ 69797111, a

2)

městu Bavorov

, se sídlem Městského úřadu v Bavorově, Náměstí Míru 1, IČ 00250945, zastoupenému JUDr. Petrem Szabo, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Školní 225, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 2) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. dubna 2017, č. j. -215, takto:

Dovolání

se

odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ) :

Okresní soud ve Strakonicích rozsudkem ze dne 14. 12. 2016, č. j. -169, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala [podle , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 177/2013 Sb. - dále jen „ “]

určení, že vlastníkem ve výroku specifikovaných pozemků v k. ú. B., obci B., zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště S., je Česká republika; dále rozhodl, že „žalovaný“ je povinen zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku 1.800,- Kč a že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku 27.741,- Kč k rukám zástupce žalovaného 2). Uzavřel, že „žalobkyni sice svědčí naléhavý právní zájem na určení, jehož se domáhá“, a že žalovanému 2) se ve vztahu k části předmětných pozemků nepodařilo prokázat naplnění podmínek uvedených v , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „ “), nezbytných pro jejich přechod do jeho vlastnictví, avšak žalobu je přesto nutné zamítnout, neboť žalovaný 2) nabyl vlastnické právo ke všem předmětným pozemkům nejpozději k datu 31. 12. 2005 vydržením.

K odvolání žalobkyně a žalovaného 2) Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 21. 4. 2017, č. j. -215, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dovodil, že je dána aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť smyslem je umožnit oprávněným osobám, aby se domohly určení vlastnického práva státu k majetku, s nímž bylo neoprávněně nakládáno, a to i v případě, kdy obec převzala původní církevní majetek s odkazem na , aniž by pro to byly splněny zákonné podmínky. Odvolací soud soudu prvního stupně vytkl, že učinil závěr o vydržení všech pozemků žalovaným 2), aniž přitom zohlednil veškeré významné okolnosti; nezabýval se totiž např. tím, zda byl oprávněným držitelem předmětných pozemků, tedy zda s nimi nakládal s přesvědčením, že jsou splněny veškeré podmínky nezbytné pro přechod vlastnického práva státu na něj podle Poukázal rovněž na dílčí nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku ve vztahu k pozemku parc. č., jakož i na jeho procesní pochybení při výslechu a následném hodnocení výpovědi F. V. Ze všech těchto důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že napadený rozsudek nemůže obstát, a je proto jej třeba zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 2) dovolání, které má za přípustné podle k řešení „otázky aktivní legitimace podle , kterou dovolací soud ve své rozhodovací praxi dosud neřešil, popř. ji vyřešil v rozsudku sp. zn. a Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací se od této praxe odchýlil“. Dovolatel je přesvědčen o tom, že omezuje možnost podání žaloby pouze na dva případy neoprávněného nakládání s majetkem státu, a to buď na převod, resp. přechod, majetku státu na jiné osoby v rozporu s , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, z čehož dovozuje, že v daném případě jsou limity určovací žaloby dány takto stanovenou zákonnou legitimací. Má proto za to, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť ten lze dovodit „jen a pouze tam, kde byl porušen , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, či ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku“. Namítá, že ze znění nelze dovodit, že by žalobkyně měla možnost podat žalobu na určení vlastnického práva státu s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky pro přechod majetku státu do vlastnictví obce podle Dále dovolatel poukazuje na , , jakož i na a , včetně Důvodové zprávy k těmto ustanovením, z nichž vyplývá, že samosprávné celky nejsou povinnými osobami podle a že náhrada za původní církevní majetek, který přešel na obce v souladu s ustanoveními , bude církvím poskytnuta jako součást finanční kompenzace podle tohoto zákona. Pokud by bylo navíc prokázáno, že žalovaný 2) předmětné pozemky podle nenabyl, nemohla by být žaloba úspěšná rovněž z toho důvodu, že reálně k žádnému přechodu ani převodu majetku, ať už v rozporu či v souladu s příslušnými předpisy, nedošlo. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání žalovaného 2) odmítl podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II odst. 2. ) - dále jen „ “, neboť není podle přípustné, jelikož odvolací soud vyřešil rozhodnou právní otázku v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se odchylovat.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ). Současně platí, že přípustnost dovolání ( až 238a ) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Řešení otázky, zda je oprávněná osoba legitimována k podání žaloby podle na základě tvrzení, že nebyly splněny podmínky pro přechod vlastnického práva na obec podle , vyplývá z ustálené judikatury dovolacího soudu, jmenovitě např. z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. , či ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. , v nichž dovolací soud vysvětlil smysl , kterým je především překlenutí nedostatku aktivní legitimace církevních právnických osob k podávání žalob na určení vlastnického práva státu k blokovanému majetku, s nímž bylo protiprávně disponováno. Lze poukázat i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. , z nějž plyne, že nedošlo-li by k přechodu vlastnictví nemovitostí z majetku České republiky do vlastnictví obce podle , ve znění pozdějších předpisů, zůstaly by nemovitosti ve vlastnictví státu, a šlo-li by přitom o původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, na nějž dopadá , pak v případě, že obec je zapsána jako vlastník nemovitosti v katastru nemovitostí, může se církevní právnická osoba bránit právě jen žalobou podanou podle (jakožto předpisu restitučního). Taktéž Ústavní soud v plenárním nálezu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. (bod 293.), v němž posuzoval návrh na zrušení , vyslovil právní názor, že „význam uvedeného ustanovení (rozuměj ) lze spatřovat především v založení aktivní legitimace oprávněné osoby, když primárně je neplatným převodem dotčeno vlastnické právo státu a toliko sekundárně restituční nárok oprávněné osoby. Zároveň není zřejmé, v čem má spočívat odepření ochrany třetím osobám, když každý případ má být předmětem soudního řízení, přičemž soudy budou nepochybně rozhodovat na základě individuálních okolností daného případu. Tedy poskytnou ochranu všem právům, která jsou ve hře. Existence různých blokačních ustanovení (nejen ve vztahu k církevnímu majetku) je ostatně pravidelnou součástí restitučních zákonů ( ; , ve znění , aj.)“. Dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. .

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. listopadu 2017

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu