Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4211/2017-150

-150

U S N E S E N Í

a) L. B.

, H., a

b)

L. O.

, P., zastoupených JUDr. Ing. Janem Fišerem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů č. 406/23, proti povinným

1) K. J.

, P., zastoupené Mgr. Lukášem Pechem, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 117/22,

2) A. J.

, P., pro 120 310 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání povinné 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2017, č. j. -98, takto:

Dovolání povinné 1)

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ) :

K odvolání povinných Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. května 2017, č. j. -98, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. února 2017, č. j. -74, který zamítl návrh povinných na zastavení exekuce, jejímž vedením Obvodní soud pro Prahu 6 pověřením ze dne 1. července 2016, č. j. -21, pověřil soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Exekutorský úřad Praha 5 (dále též jen „exekutor“). Dospěl k závěru, že návrh na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti je předčasný, neboť v dané věci byl zjištěn malý majetek v podobě peněžních prostředků na účtu u České spořitelny a dohledávání dalšího majetku povinných dosud nebylo ukončeno.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná 1) dovoláním, ve kterém namítá, že se obecné soudy odchýlily od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť exekutor za rok a půl trvající exekuci činil toliko úkony ke zjištění majetku ve věci povinné 2), a nikoli ve věci povinné 1), která má trvalé bydliště hlášeno na Úřadu Městské části Prahy 6, studuje a nemá žádné příjmy, protože kvůli exekuci ji nikdo nechce zaměstnat. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. část první, čl. II, bod 7. a část první, čl. II, bod 2. ) - dále jen „o. s. ř“, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť postup obecných soudů při posouzení důvodnosti návrhu povinné 1) na zastavení exekuce na základě ustanovení , tj. kdy průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sp. zn. , ze dne 27. října 2010, sp. zn. , ze dne 26. března 2008, sp. zn. , ze dne 17. června 2015, sp. zn. , ze dne 25. května 2016, sp. zn. , či ze dne 31. října 2012, sp. zn. ), a není ani důvod, aby odpovídající právní otázka byla posouzena jinak (srov. ).

Nejvyšší soud ve výše uvedené judikatuře opakovaně uvedl, že podá-li povinný řádný návrh na zastavení exekuce podle , soud se jím musí zabývat a pro tento účel si vyžádá zprávu exekutora pověřeného provedením exekuce o tom, jaký majetek povinného zjistil, jaká je jeho hodnota, jaké jsou náklady exekuce a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Teprve na základě takového vyjádření může soud náležitě posoudit, zda důvod k zastavení exekuce podle je či není dán; exekuci pak lze zastavit, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není žádný majetek zjištěn, eventuálně jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačuje. Rozhodne-li soud o návrhu na zastavení exekuce podle , aniž si od soudního exekutora vyžádá zprávu o majetku povinného a jeho stanovisko k návrhu, je jeho právní posouzení neúplné a tudíž i nesprávné.

Stejný závěr platí i v situaci, pokud takto vyžádaná zpráva soudního exekutora neposkytuje dostatečný ucelený přehled o majetkové situaci povinného. Jinými slovy, zpráva exekutora o majetkových poměrech povinného musí vyhovovat – z hlediska jejího obsahu – základním materiálním náležitostem, na základě kterých lze teprve, s ohledem na kautely řádného a spravedlivého řízení, vyvodit adekvátní závěr o důvodnosti zastavení prováděné exekuce. Tak je tomu zejména v případě, kdy sám exekutor soudu sdělí, že doposud nevyčerpal veškeré možné úkony vedoucí k vymožení vymáhané pohledávky.

V posuzovaném případě bylo soudu poskytnuto vyjádření soudního exekutora ze dne 18. ledna 2017 (č. l. 69 spisu), podle kterého soudní exekutor teprve provádí dohledávání majetku na základě součinností, přičemž prozatím byly dohledány peněžní prostředky na účtu České spořitelny ve výši 2 213,24 Kč, které byly zajištěny exekučním příkazem na č. l. 26. Exekutor však zatím s ohledem na počáteční fázi exekučního řízení neprovedl soupis movitých věcí, takže nelze jednoznačně určit, že by povinná 1) byla nemajetná. Ačkoli lze danou zprávu považovat za obsahově i informačně relativně stručnou, přesto výše zmíněným materiálním požadavkům zásadně vyhovuje; ostatně soudy posoudily návrh povinné 1) na zastavení exekuce jako předčasný proto, že soudní exekutor dosud nedokončil prověřování majetkových poměrů povinné 1) a nevyčerpal všechny možnosti způsobu provedení exekuce, a lze tak pro futuro očekávat upřesnění aktuálních i budoucích majetkových poměrů povinné 1). Lze sice přisvědčit tvrzení dovolatelky, že v současné době nemá takřka žádný majetek a exekuci nelze vést „napořád“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. , a ze dne 22. března 2017, sp. zn. ), ale s přihlédnutím k dostatečným možnostem pracovních příležitostí na trhu práce (což je dovolacímu soudu známo z veřejně dostupných informací) je na soudním exekutorovi, aby průběžně majetek povinné 1) zjišťoval. Teprve v případě, že by ani v blízké budoucnosti nebylo možné očekávat vymožení alespoň části pohledávky oprávněných, bude namístě stav nedobytnosti pohledávky promítnout do zastavení exekuce.

Dovolatelka se proto mýlí, domnívá-li se, že obecné soudy postupovaly v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, neboť v posuzovaném případě postupovaly zcela v souladu s jejími závěry, jestliže dospěly k závěru, že důvod k zastavení exekuce podle ustanovení zde (nyní) nebyl dán.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 10. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu