Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3156/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného statutárního města Děčín, Děčín IV-Podmokly, Mírové náměstí 1175/5, proti povinnému L. Č., D., zastoupenému JUDr. Stanislavem Klíčem, advokátem se sídlem v Děčíně, Masarykovo náměstí 2/2, pro 66 150 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 3. 2014, č. j. -26, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 16. 8. 2013, č. j. -16, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce. Krajský soud uvedl, že exekuci lze zastavit pro nemajetnost tehdy, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný majetek, nebo je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačující. Pověřený exekutor k dotazu soudu sdělil, že dosud nevyčerpal veškeré možné úkony vedoucí k vymožení pohledávky. Protože povinným namítaná nemajetnost nebyla dosud objektivně zjištěna, bylo by zastavení exekuce předčasné a nesprávné.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž opět poukazuje na svoji nepříznivou sociální situaci. Má za to, že se odvolací soud v projednávané věci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, současně odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 1. 2014, č. j. -22, v obdobné věci, kde však výkon rozhodnutí byl zastaven. Namítá, že v této věci došlo ke změně poměrů, z nichž vycházel soudní exekutor ve svém sdělení soudu ze dne 6. 3. 2014, jelikož povinný byl v mezidobí (21. 2. 2014) podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. V doplňujícím podání ze dne 11. 7. 2014 dovolatel dále namítá, že dotčená problematika není příslušnou judikaturou vyřešena. Vytýká odvolacímu soudu, že zamítnutí návrhu na zastavení exekuce pro nemajetnost potvrdil s tím, že je zapotřební vyčkat na výsledky šetření exekutora. Přitom není reálné očekávat a předpokládat, že situace povinného se náhodou radikálně změní. Jeho současná situace zcela odpovídá tomu, aby byl výkon rozhodnutí zastaven. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil předcházející usnesení odvolacího i „nalézacího“ soudu a věc jim vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. a dále část první, čl. II, bod 2. ).

Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se při posouzení důvodů pro zastavení exekuce podle odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Ten se uvedenou problematikou ve své judikatorní činnosti opakovaně zabýval a konstatoval, že podá-li povinný řádný návrh na zastavení exekuce podle , soud se jím musí zabývat. Pro tento účel si vyžádá zprávu exekutora pověřeného provedením exekuce o tom, jaký majetek povinného zjistil, jaká je jeho hodnota, jaké jsou náklady exekuce a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Teprve na základě takového vyjádření může soud náležitě posoudit, zda důvod k zastavení exekuce podle je či není dán. Exekuci pak lze zastavit, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není žádný majetek zjištěn, event. jeho hodnota je ke krytí nákladů exekuce nepostačující. Rozhodne-li soud o návrhu na zastavení exekuce podle , aniž si od soudního exekutora vyžádá zprávu o majetku povinného a jeho stanovisko k návrhu, je jeho právní posouzení neúplné a tudíž i nesprávné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 27. října 2010, sp. zn. , usnesení ze dne 26. března 2008, sp. zn. ).

Stejný závěr platí i v situaci, pokud takto vyžádaná zpráva soudního exekutora neposkytuje dostatečný ucelený přehled o majetkové situaci povinného. A o takovou situaci se jedná i v projednávané věci, kdy soudní exekutor, pověřený provedením exekuce již usnesením ze dne 26. 7. 2012, k dotazu odvolacího soudu ze dne 21. 2. 2014 sdělil, že dosud nevyčerpal veškeré možné úkony vedoucí k vymožení vymáhané pohledávky vzhledem k tomu, že povinný se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody (viz č. l. 24 spisu).

Nejvyšší soud tedy postupoval podle , odst. 2 a napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dále bude na odvolacím soudu, aby si vyžádal od pověřeného exekutora takovou zprávu, na základě níž bude moci učinit spolehlivý závěr o tom, zda povinný má či nemá dostatečný majetek a zda je důvod k zastavení exekuce podle dán či nikoli.

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (243g odst. 1 věta první ve spojení s téhož zákona).

O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. června 2015

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu