Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 960/2017

29 Cdo 960/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce JUDr. V. B., proti žalované ČEPRO, a. s., se sídlem v Praze 7, Dělnická 213/12, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 60 19 35 31, zastoupené JUDr. Marcelou Novotnou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Budějovická 618/53, PSČ 140 00, o návrhu na zajištění důkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2016, č. j. -92, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. února 2016, č. j. -92, k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 7. října 2015, č. j. -64, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh žalobce na zajištění (ve výroku specifikovaných) důkazů.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a přikázal věc jinému soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl podle ustanovení věty první

Učinil tak proto, že proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení, kterými soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zjištění důkazu, není dovolání (objektivně) přípustné [ ].

Občanský soud řád upravuje předběžná opatření a zajištění důkazu (společně) v hlavě druhé (viz ustanovení § 74 až § 78a). Přes rozdílné označení obou institutů je zcela zjevné, že mají shodnou povahu potud, že představují „zvláštní druh“ předběžné úpravy vztahů účastníků potenciálního řízení (či zajištění „podmínek“ takového řízení), jejímž cílem je naplnění účelu občanského soudního řízení ( a ). Jinak řečeno, rozhodnutí o zajištění důkazu je z hlediska ustanovení rozhodnutím o předběžném opatření „svého druhu“.

K tomu srov. obdobně při výkladu ustanovení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2016, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 30. března 2017, sp. zn. .

Meritornímu projednání dovolání přitom brání (a dalším důvodem pro odmítnutí dovolání je) i okolnost, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - ) neobsahuje žádný relevantní údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , ze dne 24. června 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. a ze dne 3. února 2016, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. května 2017

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu