Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 31/2017

20 Cdo 31/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, identifikační číslo osoby 61860069, zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Lazarská 1718/3, proti povinné L. R., M. L., zastoupené JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo náměstí 1, pro 106 011 Kč s příslušenstvím a pro smluvní pokutu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 8. 2016, č. j. -158, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 3. 5. 2016, č. j. -149, zamítl návrh povinné na částečné zastavení exekuce, a to co do vymáhání smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z částky 83 681 Kč ode dne 18. 10. 2012 do zaplacení. Uzavřel, že rozhodčí nález – exekuční titul – je materiálně vykonatelný a že případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Stejně jako soud prvního stupně odkázal na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. , publikované pod číslem 13/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dle něhož rozhodčí nález, který ve svém výroku ukládá povinnost zaplatit smluvní pokutu z určené částky v procentní výši od konkrétního data do zaplacení jistiny, je materiálně vykonatelný (tímto závěrem byly nahrazeny závěry vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2010, sp. zn. ).

Povinná v dovolání namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedla, že danou problematiku závazným způsobem vyřešil nález Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. , a proto jiný závěr vyjádřený pod R 13/2015 nemůže být pro souzenou věc rozhodující. Exekučním titulem bylo povinné uloženo zaplatit jistinu 106 011 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Smluvní pokuta je počítána denní sazbou z jiné částky – 83 681 Kč. Přitom není zřejmé, a z exekučního titulu nelze dovodit, zda je tato částka součástí jistiny. Podle jejího názoru se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. , a ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. ). Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 a část první čl. II bod 2 ), dále též jen „ “.

Dovolání není přípustné.

V již zmiňovaném usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. (uveřejněném pod číslem 13/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) byl vyjádřen názor, že rozhodčí nález, který ve svém výroku ukládá povinnost zaplatit smluvní pokutu z určené částky v procentní výši od konkrétního data do zaplacení jistiny, je materiálně vykonatelný.

V souzené věci pak bylo rozhodčím nálezem mimo jiné povinné uloženo zaplatit oprávněné (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně za každý den prodlení s úhradou částky 85 681 Kč od 21. 9. 2012 do zaplacení.

Ve světle závěrů citovaného rozhodnutí je rozhodčí nález i v části týkající se zaplacení smluvní pokuty vykonatelný, přičemž ani dovolací soud neměl důvod se od uvedeného závěru odchýlit.

Poukazuje-li dovolatelka na nález Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. , je třeba dodat, že se týká vykonatelnosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Na rozdíl od rozhodčího nálezu nemá notářský zápis se svolením k vykonatelnosti povahu rozhodnutí, ale veřejné y [srov. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)], a nemá ani účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje (právní moc a závaznost). Notář při jeho sepisování sám nezjišťuje (ani není oprávněn zjišťovat) skutkový stav (zda má právní úkon či dohoda podklad v hmotném právu) a vychází pouze ze shodného prohlášení účastníků. Protože notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sám o sobě oprávněnému nezakládá právní důvod pro přijetí vymáhaného plnění, nařídí-li soud výkon rozhodnutí, ačkoli oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí podle , a to i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. ).

Exekuční soud je povinen při nařízení exekuce (nyní pověření exekutora) zkoumat, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahuje formální náležitosti stanovené v § 71a až 71c notářského řádu, dále dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. ).

Za materiálně nevykonatelný je potom považován notářský zápis, v němž je smluvní pokuta vymezena toliko počátečním dnem a stanovena do zaplacení (např. formulace „smluvní pokuta ve výši 0,15 % denně z částky 52 689,80 Kč od 21. 10. 2004 do zaplacení“), neboť není zřejmá její splatnost a do kdy se má platit (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. ).

V případě rozhodnutí, kterým rozhodčí nález je, exekuční soud také posuzuje formální a materiální vykonatelnost exekučního titulu, tedy zda má potřebnou formu a obsah, který ukládá určitému subjektu něco plnit a zda přesně vymezuje rozsah povinností, které mají být splněny. Judikatura je však ustálena v tom směru, že případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí a věcná správnost vykonávaného rozhodnutí nemůže být jakkoliv, tedy ani nepřímo prostřednictvím výtky vad nalézacího řízení v exekučním řízení zpochybněna, a to ani tehdy, je-li podkladovým rozhodnutím rozhodčí nález (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2013, sp. zn. ). Výrok rozhodčího nálezu ukládající žalovanému zaplatit do tří dnů od doručení rozhodnutí peněžitou částku (smluvní pokutu) formulovanou jako 0,15 % denně za každý den prodlení s úhradou částky 85 681 Kč od 21. 9. 2012 do zaplacení, je materiálně vykonatelný, neboť splňuje požadavky stanovené v (jsou zřejmé rozsah i obsah povinnosti a lhůta ke splnění). V této souvislosti lze poznamenat, že pro posouzení materiální vykonatelnosti je relevantní, zda byla stanovena určitě, jasně a srozumitelně ukládaná povinnost (peněžitá částka), nikoli právní důvod jejího stanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2006, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. dubna 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu