Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23Co 188/2014

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U S N E S E N Í

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudkyň JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D. a Mgr. Stanislavy Kubištové ve věci exekuce oprávněné

PROFI CREDIT Czech, a.s.,

se sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46, IČ: 61860069, zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem Pardubice, Pernštýnské náměstí 80, proti povinnému

TS,

nar. xxx, bytem xxx, pro uspokojení pohledávky ve výši 52.202 Kč s příslušenstvím, k odvolání oprávněné proti usnesení soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město, ze dne 10.2.2014, č. j. 094 EX 07866/13-021,

t a k t o :

Usnesení soudního exekutora se

m ě n í

tak, že se návrh oprávněné ze dne 15.11.2013 pro vymožení smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z částky 41.445 Kč od 20.9.2013 do zaplacení podle rozhodčího nálezu, vydaného rozhodkyní JUDr. Evou Vaňkovou dne 19.9.2013, č. j. Va -14,

n e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Pověřený soudní exekutor napadeným usnesením částečně zamítl návrh oprávněné ze dne 15.11.2013 pro vymožení smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z částky 41.445 Kč od 20.9.2013 do zaplacení.

Takové rozhodnutí učinil dle závazného pokynu exekučního soudu (Okresního soudu v Pardubicích) podle § 43a odst. 6 exekučního řádu, jenž dovodil, že v této části není exekuční titul materiálně vykonatelný. Okresní soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.9.1975, sp. zn. 1 Cz 62/1975, ve kterém Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že plnění v budoucnu splatné nemůže soud uložit, je-li tato ukládaná povinnost závislá na tom, zda dojde k další skutečnosti, která je předpokladem vzniku přiznávaného nároku. Odkázal dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.11.2010, sp. zn.

a vyložil, že smluvní pokuta je samostatným právem, vzniká teprve za přistoupení další skutečnosti, o níž v době vydání exekučního titulu není jisto, zda vůbec nastane. Nelze tak rozhodnutím soudu (rozhodce) platně přiznat smluvní pokutu, o níž bude teprve v budoucnu jisté, zda na ní právo oprávněné vznikne či nikoliv. Uzavřel, že právo oprávněné na zaplacení smluvní pokuty tak v rozsahu exekučního titulu nemůže být exekučně vymoženo a návrh musí být částečně zamítnut.

Proti citovanému usnesení soudního exekutora podala oprávněná odvolání. Nesouhlasila s tím, že exekuční titul je nevykonatelný, neboť příslušný výrok exekučního titulu, jež se dotýká povinnosti povinného hradit smluvní pokutu, je dostatečně určitý a srozumitelný. Exekučnímu soudu nepřísluší posuzovat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí. Oprávněná dále odkázala na rozhodnutí krajských soudů (např. Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. , -26, Krajského soudu v Praze sp. zn. či Krajského soudu v Brně sp. zn. ), které dospěly ke shodnému závěru o vykonatelnosti shora uvedené smluvní pokuty, je-li vymezena pevnou částkou 0,15 % denně z konkrétní částky a dobou vymezenou od pevného data (počátek) a okamžikem zaplacení jistiny, na níž je navázána (konec doby). Takové vymezení je dostatečně určité, neboť okamžik zaplacení jistiny lze v budoucnu spolehlivě určit. Oprávněná navrhla, aby odvolací soud usnesení soudního exekutora zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudního exekutora podle exekučního řádu za užití , , ve znění účinném do 31.12.2013, dle čl. II bodu 2 (dále jen „“), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

V souzené věci je exekučním titulem rozhodčí nález JUDr. Evy Vaňkové ze dne 19.9.2013, č. j. Va -14 ( exekučního řádu, vydaný dle ), který ukládá povinnému zaplatit oprávněné pohledávku ve výši 52.202 Kč spolu se 7,05% úrokem z prodlení od 17.4.2013 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 875,42 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně za každý den prodlení s úhradou částky 41.445 Kč od 9.4.2013 do zaplacení a náklady řízení ve výši 9.618,40 Kč. Materiální vykonatelnost rozhodčího nálezu je třeba posuzovat podle ustanovení (dle z. č. ), neboť zákon o rozhodčím řízení nemá samostatnou právní úpravu. Bez ohledu na věcnou správnost exekučního titulu v části, ve které přiznává oprávněné právo na zaplacení smluvní pokuty ode dne následujícího po jeho vydání (ve výši 0,15 % denně z částky 41.445 Kč od 9.4.2013 do zaplacení), je třeba uzavřít, že exekuční titul je i v této části materiálně vykonatelný, neboť individualizuje oprávněnou a povinnou, práva a povinnosti k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a stanovenou lhůtu k plnění.

Odvolací soud tak nesdílí právní názor okresního soudu, že tento exekuční titul nemůže být vykonán v části, ve které přiznává právo na zaplacení smluvní pokuty po vydání rozhodčího nálezu do budoucna (ve výši 0,15 % denně za každý den prodlení z částky 41.445 Kč od 20.9.2013 do zaplacení), neboť exekuční řízení je řízení formálním, v němž je z hlediska exekučního titulu pouze rozhodné, zda byl vydán oprávněným orgánem (, 254 , exekučního řádu) a zda je formálně a materiálně vykonatelný (má potřebnou formu a obsah, který ukládá určitému subjektu něco plnit a zda přesně vymezuje rozsah povinností, které mají být splněny). Případné vady nalézacího řízení se nepřenášejí do exekučního řízení a věcná správnost vykonávaného rozhodnutí nemůže být jakkoliv, tedy ani nepřímo prostřednictvím výtky vad nalézacího řízení v exekučním řízení zpochybněna.

K nápravě vad nalézacího řízení mohou sloužit pouze zákonem stanovené příslušné jiné procesní prostředky, než námitky uplatňované v rámci exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17.4.2013, sp. zn. , ze dne 25.5.2000, sp. zn. , ze dne 25.10.2002, sp. zn. , publikovaném pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Okresní soud založil své rozhodnutí na závěrech, které formuloval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.9.1975, sp. zn. , v němž tento soud vyslovil závěr, že v budoucnu splatné opětující se plnění nemůže soud uložit, je-li tato ukládaná povinnost závislá na tom, zda dojde k další skutečnosti, která je předpokladem vzniku přiznávaného nároku. Jedná se o závěry vyslovené pro nalézací a nikoliv exekuční řízení, a byť na ně Nejvyšší soud odkazuje v usnesení ze dne 26.10.2010, sp. zn. , nelze pominout, že v tomto usnesení Nejvyšší soud odmítl dovolání oprávněné (která brojila proti zamítnutí návrhu na nařízení exekuce pro smluvní pokutu běžící po vydání rozhodčího nálezu) v případě, kde soudy shledaly neurčité a nepřesné stanovení splatnosti smluvní pokuty, a na základě toho dovodily materiální nevykonatelnost exekučního titulu. O takový případ se ale v souzené věci nejedná.

Odvolacímu soudu je známa i další judikatura Nejvyššího soudu České republiky, týkající se problematiky materiální vykonatelnosti smluvní pokuty a úroků z prodlení (srov. usnesení ze dne 23.9.2010, sp. zn. , ze dne 17.5.2007, sp. zn. ); ta na souzenou věc nedopadá, neboť se zabývá materiální vykonatelností notářských zápisů dle ust. , notářského řádu, který má odlišnou právní úpravu oproti .

V souzené věci je exekuční titul materiálně vykonatelný, a protože již marně uplynula lhůta k jeho přezkoumání, je také formálně vykonatelný ( ).

S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudního exekutora změnil ( ) tak, že se návrh nezamítá.

V dalším řízení soudní exekutor znovu požádá exekuční soud o pověření ( exekučního řádu). Exekuční soud povede v patrnosti, že právní názor odvolacího soudu je pro něj závazný ( ).

O nákladech exekuce nebylo rozhodováno, neboť takové rozhodnutí přísluší pověřenému soudnímu exekutorovi v příkazu k úhradě nákladů exekuce (§ 88 exekučního řádu).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky v Brně.

V Pardubicích dne 30. dubna 2014

předseda senátu