Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 49/2017-94

KSUL 85 INS XY l 85 ICm XY 29 ICdo 49/2017-94

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně České republiky - České správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 1292/25, PSČ 225 08, identifikační číslo osoby 00 00 69 63, proti žalovanému Mgr. Petru Zapletalovi, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 558/25, PSČ 101 00, jako insolvenčnímu správci dlužníků L. D. a M. D. D., o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 85 ICm XY jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků L. D., narozené XY a M. D. D., narozeného XY, obou bytem v XY vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2016, č. j. 85 ICm XY, 102 VSPH XY ( ), takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 18. ledna 2016, č. j. 85 ICm XY (85 INS XY), určil, že pohledávka přihlášená žalobkyní do insolvenčního řízení dlužníků vedeného „pod sp. zn. XY platebním výměrem ze dne 24. března 2015, č. 88/2015, o doplatku na pojistném za rok 2014 ve výši 185.270,- Kč, je pohledávkou za majetkovou podstatou (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. listopadu 2016, č. j. 85 ICm XY, 102 VSPH XY ( ), rozsudek insolvenčního soudu změnil tak, že žalobu o určení, že (označená) pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků, vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. , je pohledávkou za majetkovou podstatou, zamítl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle „ustanovení “ , (dále jen „ “), namítajíc, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku, zda pohledávka žalobkyně je pohledávkou za majetkovou podstatou a požadujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání žalobkyně, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu − ) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , ze dne 24. června 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. a ze dne 3. února 2016, sp. zn. ).

Z obsahu dovolání je přitom zjevné, že dovolatelka (nesprávně) vycházela – jde-li o náležitosti dovolání − z ve znění účinném do 31. prosince 2012, v důsledku čehož v dovolání neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení a ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta poslední ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2017

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu