Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4387/2016

30 Cdo 4387/2016

U S N E S E N Í

J. T.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2016, č. j. -100, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 21. 9. 2015, č. j. -64, rozhodl, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. bylo porušeno právo žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě (výrok I), dále zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím (výrok II), a konečně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok III).

Městský soud v Praze jako odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem zastavil řízení o odvolání žalované proti rozsudku soudu I. stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok I odvolacího soudu), rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl řádně zastoupený žalobce v rozsahu výroků II a III včasným dovoláním.

Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII ), dále jen „ “, dovolání jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud opakovaně konstatuje, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s formou přisouzeného zadostiučinění, neboť ta se odvíjí od okolností každého konkrétního případu a nemůže sama o sobě představovat otázku hmotného práva ve smyslu Dovolací soud při přezkumu formy zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek obsažených v OdpŠk, přičemž zvolenou formou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená, což v žalobcově případě není. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení formy přiměřeného zadostiučinění (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. ).

Odvolací soud dostatečným způsobem vysvětlil, že žalobci nepřiměřenou délkou posuzovaného trestního řízení vznikla újma zanedbatelného významu, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl v minulosti opakovaně trestně stíhán za obdobnou trestnou činnost a že v průběhu posuzovaného trestního řízení byl žalobce odsouzen za závažnější trestný čin. Na tomto základě odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě je dostačující formou satisfakce konstatování porušení práva. Uvedené posouzení odvolacího soudu se přitom nijak neodchyluje od řešení přijatého v judikatuře dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. března 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu