Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3801/2016

30 Cdo 3801/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce L. M., zastoupeného JUDr. Klárou Long Slámovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Urbánkova 3360/47, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 1 041 600 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2016, č. j. -64, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 1. 2015, č. j. -45, zamítl žalobu na zaplacení částky 1 041 600 Kč s příslušenstvím (výrok I) a dále rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném rozsudku výrokem I rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé (I) ohledně částky 66 600 Kč s příslušenstvím změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 66 600 Kč s příslušenstvím, ve zbývající části tohoto výroku jej potvrdil. Výrokem II rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 36 880,80 Kč a před odvolacím soudem částku 12 293,60 Kč.

Žalobce se domáhal částky 41 600 Kč s příslušenstvím jako náhrady nákladů vynaložených na nutnou obhajobu v trestním řízení, a částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nezákonným trestním stíháním a v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. .

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná s výjimkou jeho potvrzující části včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII ), dále jen „ “

Dovolání žalované směřuje proti výrokům, kterými soud rozhodl o peněžitém plnění ve výši 41 600 Kč s příslušenstvím a 25 000 Kč s příslušenstvím, tedy o částkách nepřevyšujících zákonem stanovený limit, aniž by šlo o některou ze stanovených výjimek; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (srov. ).

V případě řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z těchto nároků charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně, a to bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. ). Tak je tomu i v posuzované věci, kdy odvolací soud rozhodoval o nároku žalobce na náhradu škody představující náklady vynaložené za právní zastoupení v trestním řízení ve výši 41 600 Kč s příslušenstvím. Dovolání v rozsahu tohoto nároku tak s ohledem na není přípustné.

Rovněž v rozsahu, v němž dovolání směruje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. ). V případě, kdy soud rozhodl o nároku na dělitelné plnění tak, že žalobě vyhověl jen zčásti, došlo k rozštěpení uplatněného práva na dvě práva se samostatným skutkovým základem (posouzení správnosti obou výroků je samostatné a navzájem nezávislé). Přípustnost dovolání je třeba v těchto případech posuzovat vůči jednotlivým rozštěpeným nárokům samostatně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. ).

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

S ohledem na výsledek dovolacího řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení (srov. věty první, , část věty před středníkem a ), jež sestávají z odměny advokáta v částce 2 780 Kč ( , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a v částce 3 100 Kč ( , , a advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč, celkem tedy 2 x 300 Kč ( advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrady v částce 646,80 Kč a v částce 714 Kč ( ), to vše s ohledem na advokátního tarifu.

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 15. února 2017JUDr. Pavel Simonpředseda senátu