Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 815/2016

28 Cdo 815/2016

U S N E S E N Í

město Třebechovice pod Orebem

1) K. C.-M.

, zastoupena Mgr. Jelenou Boudnou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Jandova 185/6,

2) Česká republika – Státní pozemkový úřad

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a,

3) Lesy České republiky, s. p.

, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106,

4) Povodí Labe, s. p.

, se sídlem v Hradci Králové, Víta Nejedlého 951/8,

5) obec Jeníkovice

, se sídlem v Jeníkovicích 25 – Třebechovice pod Orebem,

6) Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42 (jednající prostřednictvím Územního pracoviště Hradec Králové, Horova 180), a

7) Česká republika – Ministerstvo zemědělství

se sídlem v Praze 1, Těšnov 17,

o určení vlastnictví oprávněné osoby

, v řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání účastnice ad 1) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. října 2015, č. j. -438, takto:

Dovolání

se

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í ( ) :

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. května 2015, č. j. -418, v odvoláním napadeném výroku pod bodem I, jímž bylo vyhověno návrhu žalobce podle ), aby do řízení na místo dosavadní účastnice ad) 1, K. C.-M., vstoupil jako její procesní nástupce

L. J. C.-M.

Proti usnesení odvolacího soudu podala účastnice ad 1) dovolání, odkazujíc v něm na ustanovení a uvádějíc, že „napadeným rozhodnutím vyřešená právní otázka (procesního nástupnictví dle ) má být vyřešena jinak“; jako dovolací důvod ohlásila, že rozhodnutí odvolacího soudu (ve světle jí dále uváděné argumentace) spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) v řízení o dovolání postupoval podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II, bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); dále jen „ “.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Ustanovení zakládá přípustnost dovolání proti tam uvedeným usnesením odvolacího soudu, jež byla vydána v průběhu odvolacího řízení, aniž by jim předcházelo rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo současně v odvolacím řízení přezkoumáváno. O takové rozhodnutí v posuzované věci (kdy odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo vyhověno návrhu žalobce na změnu účastníka řízení; ) nejde.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je – stejně jako dále zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu – dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. (v R 4/2014 citovaném), stejně jako v usnesení ze dne 31. března 2014, sen. zn. , nebo v usnesení ze dne 25. srpna 2014, sen. zn. , Nejvyšší soud vysvětlil, že „dovolací námitka, že

vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak

, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Spatřuje-li (snad) dovolatelka přípustnost dovolání v tom, že

dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak

, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit.“

K tomu srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ), usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 24. června 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 30. června 2015, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 8. března 2016, sp. zn. (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

Příslušná pasáž dovolání – ve světle výše uvedeného – zjevně není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka nedostála ani v jiných částech dovolání (posuzovaném potud z obsahového hlediska).

Dovolání, které neobsahuje žádné vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), je vadným podáním, které může dovolatelka doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty ( věta první, ). Protože tak dovolatelka neučinila a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl ( , ).

K další argumentaci uplatněné v dovolání (jde-li o vymezený důvod dovolání, se zřetelem na jeho obsahovou konkretizaci; ) sluší se snad – nad rámec řečeného – uvést tolik, že řešení takto dovoláním označených otázek procesního práva napadeným rozhodnutím nevybočuje z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jež opakovaně připomíná, že ustanovení o procesním nástupnictví při singulární sukcesi ( ) je uplatnitelné nejenom ve sporném řízení, ale i v řízení dle částí páté ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (srov. část věty za středníkem ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. ), zahrnujíc v to i řízení, jehož předmětem je nárok oprávněné osoby na určení vlastnického práva k nemovitostem dle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. ).

Po zahájení řízení nastalou právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, je pak ve smyslu i povolení vkladu vlastnického práva k nemovitosti (k níž se uplatněný nárok upíná) do katastru nemovitostí ve prospěch nového nabyvatele (k tomu srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2006, sp. zn. , ze dne 21. února 2008, sp. zn. , ze dne 27. listopadu 2008, sp. zn. , nebo ze dne 26. února 2013, sp. zn. ).

V posuzovaném případě nejde o změnu návrhu (jež dle v řízení dle části páté není přípustná), je-li stále uplatňován tentýž vlastnický nárok (

in rem),

nyní ve vztahu k nabyvateli nemovitostí.

A

má-li pak dovolatelka – navzdory za řízení realizovanému převodu vlastnického práva na jinou osobu – nadále zájem na výsledku tohoto řízení (jak tvrdí), může (za splnění podmínek uvedených v ) využít institutu vedlejšího účastenství (jenž je – i se zřetelem k – v zásadě uplatnitelný i v řízení podle části páté ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem; k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. ).

O nákladech řízení dovolací soud nerozhodoval, jelikož řízení tímto jeho rozhodnutím nekončí a o náhradě nákladů tak bude rozhodnuto až v konečném rozhodnutí (srov. věty první, a část věty před středníkem ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2016

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu