Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 42/2014

KSBR 27 INS 6965/2011

-192

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka DELETE s. r. o., se sídlem v Brně, Pod Sídlištěm 1, PSČ 636 00, identifikační číslo osoby 25330730, zastoupeného JUDr. Ivanem Peclem, advokátem, se sídlem v Brně, Zábrdovická 15/16, PSČ 615 00, o insolvenčním návrhu věřitelů 1) Erste Leasing, a. s., se sídlem ve Znojmě, Horní náměstí 264/18, PSČ 669 02, identifikační číslo osoby 16325460, zastoupeného JUDr. Jiřím Feichtingerem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1932/13, PSČ 602 00, 2)České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupeného JUDr. Jiřím Jestřábem, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 57/142a, PSČ 603 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. ledna 2014, č. j. , -183, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 1. října 2013, č. j. -160, rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Erste Leasing, a. s. a2/České spořitelny, a.s., tak, že (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka DELETE s. r. o. (bod I. výroku) a prohlásil na jeho majetek konkurs (bod II. výroku).

Vrchní soud v Olomouci k odvolání dlužníka v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II.

Ve vztahu k výroku o zjištění dlužníkova úpadku vyšel odvolací soud z ustanovení až 3, a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), přičemž ve shodě s insolvenčním soudem dospěl k závěru, že je osvědčen úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti.

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , (dále též jen „ “), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl Nejvyšší soud podle a 2

Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do závěru, že je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel (případně) nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, v souladu s jednoznačnou dikcí i s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (od níž nemá Nejvyšší soud důvod se jakkoli odchýlit ani na základě argumentace obsažené v podaném dovolání).

K tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž Nejvyšší soud (vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sen. zn. ) ozřejmil, že zkoumání toho, zda insolvenční navrhovatel má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, má i při rozhodování o insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, právně bez významu (určující je, zda je dlužník i tak v úpadku). Dále v této souvislosti srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2012, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sen. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 19. června 2014, sp. zn. ), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sen. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 16. září 2014, sp. zn. ), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2015, sen. zn. .

V situaci, kdy podstata dovolací argumentace tkví právě ve zpochybnění aktivní věcné legitimace insolvenčních navrhovatelů k podání insolvenčního návrhu (aniž by dovolatel současně otevíral jakoukoliv otázku, jež by mohla zvrátit závěr, že je v úpadku ve formě platební neschopnosti), jde o námitky, jež objektivně nejsou schopny zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí a tudíž o námitky pro výsledek dovolacího řízení právně bezcenné.

Dovolání nečiní přípustným ani výhrada dovolatele, podle níž „původní koncepce insolvenčního návrhu jako návrhu jednověřitelského, kdy navrhovatel neuvedl podstatné okolnosti mající způsobilost osvědčit úpadek dovolatele, měla být soudem prvního stupně odmítnuta“. Jak Nejvyšší soud vysvětlil již v usnesení ze dne 1. března 2012, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku dlužníka není významné, že insolvenční soud osvědčil úpadek dlužníka, ačkoliv věřitelský insolvenční návrh měl (případně) vady, pro které mohl být odmítnut dle . Vadný insolvenční návrh totiž není onou „překážkou stanovenou v tomto zákoně“ (rozuměj v ), jež bránila vydání rozhodnutí o úpadku (srov. ).

Konečně k námitce dovolatele, že disponuje dostatečným majetkem (konkrétně pohledávkou za prvním insolvenčním navrhovatelem), jež postačuje k úhradě všech jeho splatných závazků, Nejvyšší soud uvádí, že již v usnesení ze dne 2. prosince 2010, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 80/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky, k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ustanovení a 2 v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek. V usneseních ze dne 27. října 2011, sen. zn. , a ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 43/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak doplnil, že zmíněná teze má zcela zjevně obecnou platnost i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být použit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů.

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, dovolatel žádnou argumentaci způsobilou samostatně založit přípustnost dovolání proti tomuto výroku neuplatňuje. K tomu srov. závěry formulované např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2016

JUDr. Jiří Z a v á z a l

předseda senátu