Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 31/2011-A-42

-42

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka J. P., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu věřitele Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Za Poříčskou branou 6/256, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 49241494, zastoupeného JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na příkopě 988/31, PSČ 110 00, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou, se sídlem v Opavě, Nákladní 895/41, PSČ 746 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. ledna 2011, č. j. XY, 2 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 5. října 2010, č. j. XY, zjistil Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) na základě insolvenčního návrhu věřitele (Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.) úpadek dlužníka (J. P.) a ustanovil insolvenčního správce (bod II. výroku).

Insolvenční soud - vycházeje z ustanovení a a 2 , o úpadku a způsobech jeho řešení () - dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, kdy\ž má nejméně 3 věřitele s pohledávkami po lhůtě splatnosti po dobu delší 3 měsíců. Za doloženou měl insolvenční soud pohledávku insolvenčního navrhovatele (z titulu poskytnutých půjček) ve výši 14.155.627,78 Kč a dále pohledávku České průmyslové zdravotní pojišťovny ve výši 141.539,- Kč a pohledávku Finančního úřadu v Opavě ve výši 575.251,- Kč.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. ledna 2011, č. j. XY, 2 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.

Odvolací soud - jenž vyšel z ustanovení , , , a - přitakal závěru insolvenčního soudu o úpadku dlužníka (ve formě platební neschopnosti). K námitce nedostatku aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele odvolací soud uvedl, že ta sama o sobě nemůže být důvodem pro změnu nebo zrušení rozhodnutí o úpadku (vzhledem k ustanovení ). Námitky zpochybňující soudně přiznané pohledávky insolvenčního navrhovatele pak neměl odvolací soud za důvodné vzhledem k závěrům obsaženým v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2001, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 9/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu a které má za použitelné i pro insolvenční řízení. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. března. 2007, sp. zn. , též dodal, že dlužník ani netvrdil, že by pohledávky pravomocně přiznané insolvenčnímu navrhovateli měly posléze zaniknout uhrazením nebo započtením.

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „“), jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s ustanovením (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Dovolatel ohlašuje dovolací důvody uvedené v , namítaje v tomto rámci, že odvolací soud se přiléhavě nevypořádal s jeho námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele. Domnívá se přitom, že aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele je podmínkou insolvenčního řízení a (odtud) dovozuje, že odvolací soud porušil jeho právo na spravedlivý proces.

V závěru, že je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel (případně) nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, odpovídá napadené rozhodnutí jednoznačné dikci (jehož existenci dovolání ignoruje), i ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž Nejvyšší soud (vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2000, sen. zn. ) ozřejmil, že zkoumání toho, zda insolvenční navrhovatel má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, má i při rozhodování o insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, právně bez významu (určující je, zda je dlužník i tak v úpadku).

Úsudek, podle kterého nedostatek aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele (nedoložení pohledávky insolvenčního navrhovatele) nezpůsobuje nedostatek jakékoli podmínky insolvenčního řízení, je triviální.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), v insolvenčním řízení přiměřeně použitelného dle , se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. června 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu