Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 95/2018-A-145

KSBR 28 INS 27045/201529 NSČR 95/2018-A-145

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka Soleil Energy a. s., se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 24 69 36 77, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o insolvenčním návrhu věřitelů 1) RALT COMPANY s. r. o., se sídlem v Dobřejovicích, Lipová 181, PSČ 251 01, identifikační číslo osoby 02 13 88 16, 2) Glory Daze Associated S. A., se sídlem 33 Porter Road, P. O. Box 3169, PMB 103, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, registrační číslo 584444, zastoupeného Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, a 3) LEVAPLECK LTD., se sídlem v Londýně, 85 Great Portland Street, First Floor, W1W 7LT, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 9212937, zastoupeného Mgr. Michalem Müllerem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Krkonošská 1512/11, PSČ 120 00, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Janem Vančurou, advokátem, se sídlem v Praze, Salmovská 1534/11, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. prosince 2017, č. j. , -129, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2 , (dále jen „ “).

Učinil tak proto, že se dovolatelem předestřenými otázkami zabýval v usneseních ze dne 16. listopadu 2017, sen. zn. , ze dne 30. listopadu 2017, sen. zn. a sen. zn, , ze dne 21. prosince 2017, sen. zn. a sen. zn. , ze dne 31. ledna 2018, sen. zn. , ze dne 22. března 2018, sen. zn. , ze dne 27. března 2018, sen zn. a sen. zn. , ze dne 29. března 2018, sen. zn. , jakož i ze dne 31. května 2018, sen. zn. , jimiž odmítl typově shodná dovolání v jiných insolvenčních věcech.

V označených usneseních, na něž v podrobnostech odkazuje, Nejvyšší soud shledal dovolání nepřípustnými z důvodů, které lze shrnout tak, že:

1) Otázku pojetí koncernu podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), předestírá dovolatel Nejvyššímu soudu ve spojení s námitkou, že v jeho věci rozhodoval nezákonný soudce; jelikož nešlo (dle dovolatele) o věc koncernově propojenou s věcí vedenou u insolvenčního soudu pod sp. zn. , neměla být přidělena do soudního oddělení č. 28. Touto argumentací však dovolatel z obsahového hlediska vystihuje tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu ustanovení , spočívající v tom, že soud byl nesprávně obsazen; srov. např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2012, pod číslem 16. Taková „zmatečnostní“ vada však není způsobilým dovolacím důvodem; k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry se prosazují i v režimu ve znění účinném od 1. ledna 2013, jak dokládá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

2) V rovině posouzení, zda lze s rozhodnutím o úpadku dlužníka spojit (rovnou) rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem [ , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventního zákona)], pak závěry odvolacího soudu nevybočují z mezí ustálené judikatury Nejvyššího soudu; k tomu srov. s přihlédnutím ke změnám, jichž s účinností od 1. ledna 2014 [po novele provedené , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, a , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů] doznalo ustanovení , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 96/2011“).

K uvedenému zbývá dodat, že dovolání nečiní přípustným ani námitka nesprávnosti závěru odvolacího soudu, že o návrhu na povolení reorganizace se v případě nepřípustné reorganizace rozhodovat nemusí. V situaci, kdy insolvenční soud o návrhu na povolení reorganizace rozhodl (tak, že jej zamítl) a odvolací soud toto rozhodnutí (ve výroku) potvrdil, je úvaha odvolacího soudu o nadbytečnosti rozhodování o takovém návrhu činěna jako obiter dictum a napadené rozhodnutí na vyřešení této právní otázky nespočívá. Závěr odvolacího soudu, podle něhož mohla být reorganizace přípustná jen podle , avšak dlužník v určené lhůtě nepředložil věřiteli přijatý reorganizační plán (k tomu srov. již výše citované R 96/2011 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2012, sen. zn. ), a ani v souladu s nepožádal o prodloužení lhůty pro jeho předložení, dovolatel v dovolání nezpochybňuje.

Rovněž výhrady, které dovolatel uplatňuje proti závěru o osvědčení aktivní věcné legitimace druhého insolvenčního navrhovatele, nejsou objektivně způsobilé zpochybnit správnost dovoláním napadeného rozhodnutí a pro výsledek dovolacího řízení jsou právně bezcenné. Je tomu tak proto, že ani účinné zpochybnění pohledávek druhého insolvenčního navrhovatele by nemělo vliv na správnost závěru odvolacího soudu o splnění podmínek pro zjištění úpadku dlužníka. K tomu srov. např. důvody R 96/2011, v němž Nejvyšší soud (vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sen. zn. ) ozřejmil, že zkoumání toho, zda insolvenční navrhovatel má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, má při rozhodování o insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, právně bez významu (určující je, zda je dlužník i tak v úpadku). Jinak řečeno, je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel (případně) nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku ( ). Dále v této souvislosti srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2012, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sen. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 19. června 2014, sp. zn. ), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sen. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 16. září 2014, sp. zn. ), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2015, sen. zn. .

Současně není pochyb o tom, že argumenty, jimiž dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu o mnohosti věřitelů (o tom, že v řízení byla osvědčena pohledávka druhého insolvenčního navrhovatele za dlužníkem), jsou zjevně neopodstatněné. K tomu viz skutečnost, že dlužník finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru „obdržel a nevrátil“, a že dlužníku bylo doručeno oznámení postupitele o postoupení pohledávky postupníku.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Brně dne 30. 8. 2018

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu