Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 979/2016

20 Cdo 979/2016

U S N E S E N Í

Z. H.

Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

, se sídlem v Praze, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2015, č. j. -151, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je

povinna

zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek ze dne 30. 1. 2014, č. j. -116, kterým Městský soud v Brně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , a to členských práv a povinností žalobkyně v družstvu Průkopník, stavebním bytovém družstvu, identifikační číslo osoby 00047325, a spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 na pozemku parc. č. 911/4, zapsaném na listu vlastnictví číslo 491 pro katastrální území a obec R. (výrok I.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.); dále odvolací soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uzavřel, že žalobkyně není aktivně legitimována pro podání žaloby na vyloučení uvedených věcí z exekuce, neboť v exekučním řízení vystupuje jako osoba povinná a ochrany svých práv (má-li za to, že do nich bylo v exekučním řízení neoprávněně zasaženo) se může domáhat pouze návrhem na zastavení exekuce, nikoli návrhem na vyloučení věcí exekuce ve smyslu

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž namítá, že jako povinná je oprávněna k podání vylučovací žaloby, neboť je jejím právem zvolit si formu a způsob své ochrany a obrany proti neoprávněným zásahům exekutora do jejích vlastnických práv. Soudům vytýká, že jí nevyslechly a neumožnily jí vysvětlit skutečnosti vedoucí k podání vylučovací žaloby. V obsáhlém podání sepsaném přímo žalobkyní, jež bylo učiněno součástí dovolání, dovolatelka mimo jiné poukazuje na „rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 6. 2009“, dle kterého může být podle vylučován i majetek povinného. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek soudu odvolacího i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 a dále část první čl. II bod 2 ), dále též jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací činnosti opakovaně uvedl, že aktivní věcná legitimace k podání tzv. vylučovací (excindační) žaloby podle svědčí třetí osobě – tedy osobě rozdílné od oprávněného, dalšího oprávněného a povinného – jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí (exekucí), ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí (exekuci) nepřipouští (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. ).

Závěr odvolacího soudu o tom, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby na vyloučení věcí z exekuce, která je vedena na její majetek jako osoby povinné, je tedy zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není přitom důvodu se od ní odchýlit.

Poukaz dovolatelky na rozhodnutí Nejvyššího soudu „ze dne 10. 6. 2009“, jímž má dle popsaného obsahu na mysli patrně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2009, sp. zn. , není případný, neboť Nejvyšší soud se v něm zabýval postupem soudního exekutora ve vztahu k odkladu exekuce, je-li podána vylučovací žaloba podle , nikoli aktivní legitimací k podání takové žaloby (pouze konstatoval, že zjevně neopodstatněnou vylučovací žalobou je např. taková, která je podána někým, kdo k jejímu podání není věcně legitimován).

Žalobkyně dále namítá, že jí byla odepřena možnost vysvětlit skutečnosti vedoucí k podání vylučovací žaloby a nebylo jí umožněno účastnit se jednání soudu. Dovolání je však možné podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ) – právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu (sice správně určenou) nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. (uveřejněný pod číslem 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. K případným vadám řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne, pouze pokud je dovolání přípustné ( ).

Nejvyšší soud proto postupoval podle a dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. července 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu