Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1479/2016

20 Cdo 1479/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému Ing. J.J., L., zastoupenému Alexanderem Petričko, advokátem se sídlem v Liberci II - Novém Městě, Chrastavská 188/27, pro 230 535 Kč s příslušenstvím, srážkami z příjmu povinného, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 28. května 2013, č. j. -42, takto:

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále „odvolací soud“) ze dne 28. 5. 2013, č. j. -42, jímž bylo k odvolání povinného potvrzeno usnesení Okresního soudu v Liberci (dále „soud prvního stupně“) ze dne 12. 12. 2010, č. j. -32, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, odmítl podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 - dále (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení ), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání ( o. s. ř) neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ve spojení s ). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Za tohoto stavu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání ( ) nelze odstranit (srov. větu první ) a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Dovolatel v dovolání ze dne 30. 8. 2013 uvedl, že usnesení soudu prvního stupně a usnesení odvolacího soudu „jsou v rozporu s dosavadními řešeními či rozhodnutími dovolacího soudu a rozhodně jsou v rozporu se Základní u práv a svobod“. V doplnění dovolání - poté, co si povinný k výzvě soudu zvolil pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů – dovolatel označením rozhodnutí dovolacího soudu dnem jeho (jejich) vydání a spisovou značkou či alespoň citací závěrů či úvah dovolacího soudu neupřesnil, s jakou ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu má být odvolacím soudem řešená právní otázka v rozporu (srov. opět shora uvedené R 4/2014).

Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud dodává, že odvolacím soudem řešená otázka promlčení práva vymáhat pojistné ( zákona České národní rady č. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů) koresponduje s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, na níž odvolací soud přiléhavě odkázal (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2006, sp. zn. , usnesení ze dne 18. dubna 2012, sp. zn. , a usnesení ze dne 30. října 2012, sp. zn. 1137/2011, srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2005, sp. zn. , usnesení ze dne 15. července 2010, sp. zn. , a usnesení ze dne 10. července 2013, sp. zn. ).

S ohledem na výsledek dovolacího řízení se rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nezdůvodňuje (viz věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. dubna 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu