Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5019/2015

29 Cdo 5019/2015

U S N E S E N Í

Ing. Pavla Bednaříka

Mgr. Lukáši Raidovi

, jako správci konkursní podstaty úpadce Union banky, a. s. „v likvidaci“, identifikační číslo osoby 41 03 42 61, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. března 2015, č. j. -174, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. října 2010, č. j. -51, určil, že žalobce (Ing. Pavel Bednařík, jako správce konkursní podstaty Moravia Banky, a. s. v likvidaci) má za úpadcem (Union bankou, a. s. „v likvidaci“- dále jen „banka U“) pohledávku ve výši 10.307.016,- Kč (výrok I.), zamítl žalobu o určení pravosti pohledávky žalobce za bankou U ve výši 17.092.816 Kč (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 17. března 2015, č. j. -174, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé potvrdil (první výrok), dále jej v části zamítavého výroku změnil tak, že určil, že žalobce má za bankou U pohledávku ve výši 15.574.042,- Kč a ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně určení pravosti pohledávky ve výši 1.518.774,- Kč rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku potvrdil (druhý výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů (třetí výrok).

Šlo přitom o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když jeho první rozsudek ze dne 28. února 2012, č. j. -124, jímž odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé změnil tak, že žalobu i v této části zamítl, a označený rozsudek v zamítavém výroku ve věci samé potvrdil, zrušil k odvolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 23. ledna 2014, č. j. -149.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ohledně zamítnutí žaloby o určení pravosti pohledávky ve výši 1.518.774,- Kč, podal žalobce dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. ledna 2013, namítaje, že žalobě mělo být vyhoveno v plném rozsahu, tj. co do částky 27.399.832,- Kč a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

, o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání ( . a ), s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovolání žalobce proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé (tj. proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ohledně zamítnutí žaloby o určení pravosti pohledávky ve výši 1.518.774,- Kč), které není přípustné podle ustanovení a b) , Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Učinil tak proto, že právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá závěrům, formulovaným Nejvyšším soudem v předchozím kasačním rozsudku sp. zn. , jakož i v dalších rozhodnutích konkretizovaných v důvodech označeného rozhodnutí, na jejichž závěrech nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit, ani na základě argumentace obsažené v dovolání. To platí jak o právu předstihu realizovaném bankou U ( , ), tak o povaze pohledávky, jejíž pravost je předmětem požadovaného určení.

Pro řešení otázky přípustnosti dovolání podle ustanovení je pak nevýznamná výhrada dovolatele založená na rozdílu mezi postoupenou pohledávkou ve výši 185.134.000,- Kč a pohledávkou, která byla na účet žalovaného zaplacena (částkou 174.872.016,- Kč), když pro určení výše pohledávky žalobce za bankou U byla rozhodující částka, jež byla do konkursní podstaty banky U zaplacena.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl a z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady vznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. dubna 2016

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu