Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2940/2015

30 Cdo 2940/2015

U S N E S E N Í

P. R.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. října 2014, č. j. -80, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2015, č. j. -96, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. října 2014, č. j. -80,

se zastavuje

.

II. Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2015, č. j. -96,

se odmítá

.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. října 2014, č. j. -80, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení (výrok II). K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. ledna 2015, č. j. -96, usnesení soudu prvního stupně v zamítavém výroku o návrhu na ustanovení zástupce pro řízení potvrdil.

Včas podaným dovoláním napadl žalobce nejen usnesení odvolacího soudu, ale výslovně též usnesení soudu prvního stupně, které však v dovolacím řízení přezkoumávat nelze. Z ustanovení vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; podle ustanovení je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Jelikož funkční příslušnost dovolacího soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle a v daném rozsahu zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).

Dovolání, které žalobce podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2015, č. j. -96, Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále „ “.

V záhlaví označené usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 26. ledna 2015. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 27. ledna 2015 podal žalobce proti usnesení odvolacího soudu dovolání, aniž by byl zastoupen podle

Usnesením ze dne 6. března 2015, č. j. -131, ustanovil soud prvního stupně žalobci pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 11. března 2015, ustanovenému zástupci dne 21. března 2015; právní moci nabylo dne 7. dubna 2015.

Usnesením ze dne 18. června 2015, č. j. -149, doručeným ustanovenému zástupci dne 22. června 2015, vyzval soud prvního stupně žalobce k odstranění vad dovolání (mj. k doplnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvodu dovolání) ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Doplnění dovolání bylo doručeno soudu prvního stupně dne 18. června 2015.

Podle může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty pro podání dovolání prominout.

Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Žalobce podal dovolání neobsahující vymezení jeho důvodu a okolností, v nichž spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, ve lhůtě pro jeho podání ( ). Tato lhůta začala běžet znovu dne 7. dubna 2015, kdy nabylo právní moci usnesení, kterým soud prvního stupně vyhověl žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení ( část věty druhé za středníkem ) a uplynula marně dne 8. června 2015 ( a 2 ), neboť doplnění dovolání došlo soudu prvního stupně až dne 18. června 2015.

Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny. Z uvedeného důvodu dovolání odmítl.

Na uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že soud prvního stupně žalobce usnesením podle vyzval k odstranění vad dovolání v jím určené (soudcovské) lhůtě. Podle totiž pro dovolací řízení ustanovení neplatí.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se marným uplynutím propadné (zákonné) lhůty stanovené původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud proto k opožděnému (z pohledu zmíněné zákonné lhůty) doplnění dovolání nemůže přihlížet, byť by toto doplnění bylo učiněno v otevřené lhůtě soudcovské; výzva k odstranění vad dovolání se totiž po uplynutí lhůty stanovené stává bezpředmětnou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. listopadu 2015, sp. zn. ).

Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2003, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 2119, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2011, sp. zn. ).

Nejvyšší soud dodává, že uvedený postup není v rozporu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne 20. ledna 2015, sp. zn. , neboť vychází z odlišných skutkových okolností. Z obsahu spisu se podává, že doplnění dovolání žalobce ze dne 14. června 2015 došlo soudu prvního stupně dne 18. června 2015, naproti tomu usnesení soudu prvního stupně s výzvou k odstranění vad dovolání bylo právní zástupkyni žalobce doručeno až dne 22. června 2015. Z uvedeného vyplývá, že žalobce se při doplnění dovolání nemohl, co do projednatelnosti dovolání, opírat o legitimní očekávání založené jakýmkoliv (byť nezákonným) postupem soudu. Ze spisu je naopak zřejmé, že pro doplnění dovolání soud prvního stupně žalobci poskytl lhůtu jen do dne 31. května 2015 (záznam č. l. 148 spisu).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2016

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu