Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
C12ABB09DAA36B19C1257F760020488B.html
HTML · 12.83 KB
No categories available
26 Cdo 1879/2015
26 Cdo 1879/2015
U S N E S E N Í
Ing. M. M.
M. F.
, zastoupené Mgr. Pavlem Svobodou, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Jungmannova 855/7, pro 135 790 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 0 Nc 1619/2006 , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. dubna 2014, č. j. 25 Co 117/2014 -81, takto:
Dovolání
se odmítá
.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 4. 2014, č. j. 25 Co 117/2014 -81, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 26. 9. 2013, č. j. 0 Nc 1619/2006 -68, o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 – dále „o. s. ř. “ (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb. ), neboť odvolací soud otázku procesního práva ohledně neoprávněnosti soudu výkonu rozhodnutí (exekuce) přezkoumávat věcnou správnost - zahrnující aplikaci předpisu hmotného práva na vztah účastníků - vykonávaného rozhodnutí (v posuzované věci rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 17. 2. 2005, č. j. 5 C 709/2001 -204, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 1. 2006, č. j. 24 Co 345/2005 -224), jehož obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet, jakož i otázku nepřípadné argumentace dobrými mravy ve vykonávacím (exekučním) řízení řešil v souladu s konstantní rozhodovací praxí dovolacího soudu (z mnoha rozhodnutí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 , publikované pod číslem 4/2000 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2003, sp. zn. 20 Cdo 1833/2002 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2009, sp. zn. 20 Cdo 90/2008 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2013, sp. zn. 20 Cdo 105/2013 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2013, sp. zn. 20 Cdo 989/2013 , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2013, sp. zn. 20 Cdo 3145/2012 , k otázce dobrých mravů v exekučním řízení viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2010, sp. zn. 20 Cdo 1131/2009 , vždy uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. prosince 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu