Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3495/2015

29 Cdo 3495/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Credium, a. s., se sídlem v Praze 13, Office Park, Bucharova 2657/12, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25139886, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, se sídlem v Brně, Havlíčkova 127/13, PSČ 602 00, proti žalovanému V. S., zastoupenému Mgr. Pavlem Šimákem, advokátem, se sídlem v Písku, Komenského 319/6, PSČ 397 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. března 2015, č. j. -48, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 2. února 2015, č. j. -41, jímž Krajský soud v Brně zamítl námitku žalovaného, že věc má být projednána v řízení před rozhodci.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení čl. VI. smlouvy o úvěru, zajišťovacím převodu vlastnického práva a výpůjčce uzavřené dne 11. října 2007 mezi žalobkyní a společností MOTOR CZ a. s. (dále jen „společnost“ a „smlouva o úvěru“) – uzavřel, že rozhodčí doložka obsažená ve smlouvě o úvěru „nezakládá pravomoc rozhodce ve sporu mezi žalobkyní a třetími osobami, konkrétně žalovaným coby směnečným rukojmím ze směnky, byť se jedná o směnku, kterou je zajištěn závazek ze smlouvy o úvěru“.

Rozhodčí doložku pak neobsahuje ani směnečné vyplňovací prohlášení, „sjednané“ žalobkyní, společností a žalovaným dne 11. října 2007, ve kterém není (vyjma pouhého odkazu na čl. VI. smlouvy o úvěru) uvedeno žádné ujednání, z něhož by bylo možné uzavření rozhodčí smlouvy dovodit.

Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem (co do závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným rozhodčí doložka ohledně sporu o zaplacení sporné směnky uzavřena nebyla), totiž zcela odpovídá závěrům vysloveným Nejvyšším soudem v rozsudcích ze dne 25. března 2014, sp. zn. a ze dne 31. března 2009, sp. zn. , uveřejněných pod čísly 54/2014 a 2/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usneseních ze dne 30. června 2014, sp. zn. , ze dne 30. září 2014, sp. zn. a ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. . O tom, že ani samotné směnečné vyplňovací prohlášení ze dne 11. října 2007 žádné ujednání, jež by bylo možné považovat za rozhodčí doložku, neobsahuje, přitom ani Nejvyšší soud žádné pochybnosti nemá.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. září 2015

JUDr. Jiří Z a v á z a l

předseda senátu