Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3768/2013

29 Cdo 3768/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, proti žalovaným 1) ESS REGIONAL CZECH s. r. o., se sídlem v Brně, Drobného 558/45a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29288479 a 2) ESSENS WORLD a. s., se sídlem v Brně – Zábrdovicích, Příkop 843/4, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29288304, zastoupeným Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem, se sídlem v Brně – Trnité, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2013, č. j. -36, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Směnečným platebním rozkazem ze dne 11. prosince 2012, č. j. -6, Městský soud v Praze uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 6.076.296,- Kč s 6% úrokem od 20. listopadu 2012 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 20.254,32 Kč a náhradu nákladů řízení.

Usnesením ze dne 26. února 2013, č. j. -29, soud prvního stupně – odkazuje na ustanovení , (dále jen „ “) – vydaný směnečný platební rozkaz zrušil a řízení zastavil (výrok I.). Dále rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 243.864,- Kč žalobkyni (výrok II.) a o nákladech řízení (výrok III.).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že směnečný platební rozkaz se nezrušuje a řízení se nezastavuje (první výrok), část zaplaceného soudního poplatku se žalobkyni nevrací (druhý výrok) a výrok o náhradě nákladů řízení se vypouští (třetí výrok).

Odvolací soud – na rozdíl od soudu prvního stupně, který shledal důvodnou námitku žalovaných, podle níž má být daná věc podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci – uzavřel, že v posuzovaném případě byla rozhodčí smlouva (rozhodčí doložka), pro niž zákon obligatorně vyžaduje písemnou formu ( , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů), sjednána (v bodu 6.1 smlouvy o zajištění blankosměnkou) jen mezi žalobkyní a výstavcem směnky (společností KOSMETIKA FM GROUP CZECH s. r. o.), nikoli již též mezi žalobkyní a žalovanými, které směnku podepsaly jen jako směnečné rukojmí. Opačný závěr se přitom podle přesvědčení odvolacího soudu nepodává ani z y označené jako „prohlášení avalisty“, kterou obě žalované dne 15. června 2012 podepsaly a v níž pouze uvedly, že jsou srozuměny s podmínkami (upravenými ve smlouvě o zajištění blankosměnkou), za nichž může žalobkyně směnku uplatnit.

Dovolání žalovaných proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Dovolatelkami zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem [co do závěru, že mezi žalobkyní a žalovanými rozhodčí smlouva (rozhodčí doložka) ohledně sporu o zaplacení sporné směnky uzavřena nebyla], totiž zcela odpovídá závěrům vysloveným Nejvyšším soudem v rozsudcích ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. a ze dne 31. května 2011, sp. zn. (jenž byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2012, pod číslem 87), jakož i v usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. (rozhodnutí jsou dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Naposledy zmiňované rozhodnutí přitom bylo přijato v typově shodné věci (v níž se žalobkyně domáhala zaplacení směnky avalované jiným směnečným dlužníkem, jehož námitka, že podle smlouvy účastníků věc měla být projednána v rozhodčím řízení, byla založena na obdobném skutkovém rámci jako v nyní projednávané věci), přičemž Nejvyšší soud v něm uzavřel, že byť je přílohou smlouvy o zajištění blankosměnkou i „prohlášení avalisty“, podle jehož obsahu je avalista srozuměn s tím, že žalobkyně může práva plynoucí ze smlouvy o zajištění blankosměnkou uplatnit za podmínek stanovených v této smlouvě, je zcela zjevné, že uvedené prohlášení je (jen) jednostranný právní úkon žalované (ve kterém navíc o rozhodčí doložce žádná zmínka není). Současně neměl pochyb o tom, že rozhodčí doložka sjednaná mezi žalobkyní a výstavcem směnky nezakládá pravomoc rozhodce (v poměrech dané věci stálého rozhodčího soudu) ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou směnečnou rukojmí (potud odkázal též na závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 31. března 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 2/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. června 2014

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu