Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4533/2014

29 Cdo 4533/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně OB SERVIS s. r. o., se sídlem v Kladně, U Kožovy hory 2790, PSČ 272 01, identifikační číslo osoby 26 69 27 75, zastoupené Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem, se sídlem v Kladně, Hajnova 40, PSČ 272 01, proti žalovanému MUDr. J. V., zastoupenému JUDr. René Kryštofem, advokátem, se sídlem v Brně, Luční 3006/48, PSČ 616 00, o žalobě žalovaného na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. února 2014, č. j. -140, takto:

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. února 2014, č. j. -140, k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 21. března 2013, č. j. -122, jímž Krajský soud v Brně zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u označeného soudu pod sp. zn. (tj. řízení, v němž Krajský soud v Brně směnečným platebním rozkazem ze dne 28. února 2007, č. j. -12, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 607.003,- Kč s postižními právy ze směnky).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „ “), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - ) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , včetně usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , ze dne 24. června 2014, sp. zn. a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. ).

Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud doplňuje, že dovolací argumentace žalovaného je založena na tom, že směnečný platební rozkaz neměl být vydán pro překážku věci rozsouzené; potud ovšem není pochyb, že zmíněná argumentace je důvodem pro žalobu pro zmatečnost podle ustanovení , nikoli důvodem pro žalobu na obnovu řízení. Navíc dovolatel polemizuje (jen) se správností žalobou na obnovu řízení napadeného směnečného platebního rozkazu, nikoli se závěrem, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a podle něhož tvrzení, že v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto, je důvodem pro zmatečnostní žalobu, nikoli důvodem pro žalobu na obnovu řízení.

Ve vztahu k otázce (ne)doručení směnečného platebního rozkazu, nelze než poukázat na závěry obsažené v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2008, sp. zn. , ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. a ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení.

Ty v daném případě sestávají z mimosoudní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 22. července 2014), která podle ustanovení bodu 4, a , odst. 2 písm. c) a odst. 3 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 609.026,- Kč) 5.370,- Kč, z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( a 3 ); celkem činí 6.860,70 Kč.

K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 29. dubna 2015

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu